Raphionacme michelii
Raphionacme michelii De Wild. 1904
Myslím si, že je načase, abychom také kromě těch našich cibulí, hlíz a různých polosukulentních příšerek představili také nějaký klasičtější sukulent. Nevím, jestli se zrovna dnešním článkem trefím do většinového vkusu, ale je to kaudexík se sezóními výhony a zajímavými květy, takže někdo třeba zajásá.
Rod Raphionacme se už také v minulosti na ZL objevil (dokonce ve čtyřech druzích) a vypadá to, že letos k nim pár dalších profilů přibude. Jejich stádečko se mi za minulá léta rozrostlo a když na nějaký nový někde narazím, většinou podlehnu. To je případ dnešního Raphionacme michelii, který mám nyní ze dvou lokalit a trochu pošilhávám po třetím, který by se také „mohl hodit“.
Ke svému druhovému jménu přišel podle botanika jménem F.L.Michel, který jej spolu s kolegou A. Cabrou sbíral v tehdejším Zaire (dnes Demokratická republika Congo, čili DRC) v roce 1902. Výskyt tohoto taxonu je skutečně velmi rozsáhlý, měl by růst od Angoly na západě přes D.R.Congo, Zambii až do Keni na východě. Velmi pravděpodobně nevynechává ani Tanzánii, protože zrovna z této země mám 2 kousky ze 2 lokalit blízko Lake Tanganika, které leží na hranicích Zambie, DRC, Burundi a Tanzánie. Jejich určení jako R. michelii se opírá o doporučení zkušených pánů Pavelky a Speckse.
Je tím ale také naznačena určitá variabilita ve vzhledu tohoto druhu, kde nejtypičtějším znakem zůstává květ a jeho architektura, ale zcela jistě se liší jednotlivé formy ve vzhledu listů, barvy a povrchů (chloupkaté nebo lysé).
Pravdou ale je, že právě květy R. michelii jsou tou hlavní ozdobou tohoto druhu (jak vidno na fotce), protože vlastní též atraktivní kaudex o průměru až 10cm je nejlépe „utopit“ do hlubšího květníku do propustného vzdušného substrátu. Okamžik otevření květů byl pro nás tím signálem pro sepsání a uveřejnění článku. K pěstování nemám mnoho připomínek, tyhle kaudexy mají dlouhé období zimní dormance (bez listů a zcela na sucho někde v teple), ale když už na jaře vyrazí, chtějí pravidelnější zálivku a hlavně teplo a teplo. Pozor na červce a také na svilušku, přece jenom je to asklépka a ty jsou na tyto škůdce velkým magnetem.
Asi na čtenáře ZL letos čeká pár dalších „rafik“, aktuálně jsem napočítal další čtyři nakvétající druhy, některé se jménem, některé jak speciesky. Už se těším na jejich případné určování, bude to chtít si sehnat nějakou aktuálnější revizi s určovacím klíčem.
J.
