ZEL(e)NÉ LISTY

Piaranthus decorus (Masson) N.E.Brown

Dnes bychom otevřeli další rod z čeledi Apocynaceae (dříve Asclepiadaceae), o kterém jsme na ZL dosud nepsali. Jméno Piaranthus se skládá ze dvou řeckých slov: „piar“ , což znamená tlustý a „anthos“, což je v překladu květ. Rod Piaranthus R.Brown, který byste našli hlavně v Namibii a provinciích Severní, Západní a Východní Kapsko v Jihoafrické republice, můžeme rozdělit do dvou skupin: paprskovitých a zvonkovitých rostlin, přičemž je zřetelné, že rozdělení je podle tvarů koruny květu – první skupina má korunu srostlou jen u báze a výše radiálně dělenou, kdežto druhá skupina má korunu srostlou téměř po celé délce.

Piaranthus decorus patří do první skupiny. Tento druh, pocházející z jižní Namibie a severozápadu Jihoafrické republiky, má kromě základního druhu ještě poddruh P.decorus ssp.cornutus (N.E.Brown) Meve, lišící se menší vnitřní koronou (chrání pohlavní orgány) a jejími vzpřímenými laloky. Jinak jsou si oba poddruhy (decorus a cornutus) podobné, takže pokud mi dovolíte, zaměřila bych se hlavně na P.decorus ssp.cornutus, který máme v naší sbírce a mohu ho tedy doprovodit názornými fotografiemi. V přírodě ho lze najít v oblasti jihu Namibie a Namaqualandu na severozápadu Jihoafrické republiky (provincie Severní Kapsko). Rostlina má pro piarantus tak typické „buřtíkovité“ články stonků, u P.decorus ssp.cornutus o velikosti 1 – 4 (občas až 8)cm na délku a 1 – 2 cm na šířku. V době květu se objevuje několik poupat na nejmladších článcích stonku, proto počítejte s tím, že když se rozhodnete podělit se velkoryse s někým o váš piarantus (u některých dalších stapeliovitých je to obdobné) a zvesela olámete všechny krajní články na rostlině, poupat se pravděpodobně nedočkáte, dokud nenarostou články nové. Otevřené květy jsou aromatické a jejich nasládlá „vůně“ vám pravděpodobně připomene rozkládající se ovoce. Na bázi srostlá květní koruna s kónickými chlupy má bělavou až hnědožlutou barvu s červenými až hnědými body. Celé to dohromady opět má jedinou funkci – nalákat přirozené pylovače stapeliovitých: hmyz, vyhledávající kazící se poživatiny. Mušky totiž na svých chlupatých nožkách přenášejí z květu na květ tzv. pollinium, což je párový orgán, který by měl na dalším květu zapadnout na místo, které se uvolnilo po původním poliniu. Dojde k jevu na způsob zacvaknutí klíče do zámku, a pak už jen stačí počkat si na vývoj semen v semeníku – dvourohém lusku.

Pokud piarantus máte zasazený v propustném substrátu (vlastně není mnoho sukulentních rostlin, které by propustný substrát nepotřebovaly), nepřeléváte ho, bedlivě ho střežíte před mlsnou kořenovkou a vlnatkou a přes zimu na vodu téměř zapomenete, P.decorus ssp.cornutus poroste a pokvete tak bujně, že si začne žádat víc a víc místa a nezbyde, než ho začít bez milosti krotit. Když vám ale vykvete, odpustíte mu snadno všechny drobné starosti, které s ním budete mít. R.

Fotografie:

1.Piaranthus decorus ssp.cornutus, Umdaus, RSA

2.Tělo rostliny

3.Poupata a květ zezadu

4.Květ

5.Vnitřek květu

6.Detail koruny

Summary:

Description and experiences with growing of south-african Piaranthus decorus ssp. cornutus from family Apocynaceae.

Photographies:

1.Piaranthus decorus ssp.cornutus, Umdaus, RSA

2.Body of plant

3.Buds and flower from front

4.Flower

5.Inside of the flower

6.Detail of the coronna