Lenophyllum latum - zelí nic moc
Lenophyllum latum Moran (1994) - zelí nic moc
Fotografie 1:
1. Lenophyllum latum
2. Detail listu
............................................................
Latinské slovo latum znamená v překladu široký, rozsáhlý. Nevím, při pohledu na tohoto drobečka s tučnými listy zajímavé barvy mě nenapadá, co měl autor popisu na mysli. Teprve až po chvíli mě napadlo, že by to mohlo znamenat něco jako „došířkyodnožující“ nebo „širokorozrostlý“. U tohoto druhu, stejně jako u dalších lenofyl, totiž funguje až plevelné rozmnožování pomocí odlomených a stoprocentně zakořenivších lístků.
Rod Lenophyllum je poměrně malý rod z čeledi Crassulaceae původem z jižního Texasu a severovýchodního Mexika. Dva univerzitní odborníci (Charles Uhl a Reid Moran) vedou spor o tom, zda je platných rodů jen šest nebo sedm. Nám amatérským botanikům to zase až tak žíly netrhá, jsme vlastně jen rádi, když k nám do střední Evropy zavítá nějaká novinka. Z rodu Lenophyllum je u nás dostatečně známý hlavně druh Lenophyllum guttatum s velmi fotogenickým zbarvením listů i květů. Pak už ale o tomto rodu mnoho nevíme. Před pár lety se v našich sbírkách objevilo právě L. latum (to naše je od táborského J. Soukupa) a tím to víceméně končí. V googlu na internetu vyskočí ještě pár fotek L. reflexum, L. texanum a L. pusillum. Mezi platné druhy patří ještě L. weinbergii, L. obtusum a L. acutifolium, naopak celkem plevelně rozšířené L.pusillum je dnes bráno jako synonymum L.texanum. Všechna lenofyla jsou si v zásadě dost podobná, jediné výrazně odlišné je známé L. guttatum.
Literatura uvádí výskyt Lenophyllum latum východní stranu kaňonů v Sierra Madre Oriental ve státech Tamaulipas a Nuevo León. Je to nízký keřík, který je zdobný hlavně barvou svých tučných, krátce lžicovitých a špičatých listů. Tyto listy jsou vůči tenkému stonku značně hmotnostně naddimenzované a mají sklon ke snadnému odlamování. Tím dochází ke chtěnému i nechtěnému rozmnožování rostliny, neboť vytváří na bázi listů nové odnože. Zkoušel jsem přes léto různá stanoviště pro květináček s tímto lenofylem a nedá se jednoznačně říct, že by někde trpělo, nebo jinde jásalo. Mírný nedostatek nebo napak přebytek přímého slunce se projevoval pouze na barvě listů, která byla pochopitelně zajímavější v druhém případě. Ke kvetení se začala naše rostlina mít až po uklizení do skleníku. Klasicky se začal protahovat stonek a tvořily se květní pupeny. Celé to bylo dost pomalé a zdlouhavé, což připisuji letošnímu nadměrně inverzního podzimu, výsledkem bohužel jsou poměrně nevzhledně okousané kvítky otevírající se v těchto dnech. V příštích letech to možná dopadne lépe a pak budou jistě fotky květů povedenější.
Nevypadá to, že bych nemohl spát, dokud nezkompletuji celý rod Lenophyllum v naší sbírce, ale na každý pád neškodí vědět, že tento rod má kromě L guttatum i další druhy. A když už člověk někdy někde potká odlomený lístek z nějakého lenofyla, tak ho zasadit a dát mu šanci, aby ukázal, co umí. J.
Fotografie 2:
1. Kvetoucí Lenophyllum latum
2. Květenství
3. Květ
