ZEL(e)NÉ LISTY

Ipomoea simplex Thunb. (1794)

Jirka do vás dřevem, proto já do vás raději kaudexem :). Není to nijak obří kousek, ale na druhou stranu je docela pohledný a hlavně z mého v poslední době velmi oblíbeného rodu Ipomoea (česky povíjnice). Hlavně to není žádná velká vzácnost a „hajsavka“, nabízí ji vícero pěstíren a pěstitelů ve světě i u nás. Moje první Ipomoea simplex pochází z pěstírny v Pískové Lhotě a myslím, že jsem ji tam stejně jako v další slavné pěstírně kousek na sever od Prahy po těch letech zahlédla ještě i letos na jaře.

Zakoupené dospělé rostliny tohoto druhu se ukázaly pěstitelsky jako celkem bezproblémové, v létě kvetly bílými květy, vytvořily plody a semena po vysetí dobře klíčila. Mám tedy již své potomstvo, které sice zatím nemá ty pěkné baculaté kaudexíky, ale co není, může třeba v budoucnu být. Rostlina nad kaudexem tvoří krátké dřevnaté stonky, úzce kopinaté listy s občas naznačenými mělkými laloky mohou v době přisušení opadávat. Jak už jsem psala, téměř přisedlé květy jsou bílé a otevírají se jen na pár hodin jednoho dne.

I. simplex pochází z jihu Afriky, kde se vyskytuje hlavně v centrální a východní části Jihoafrické republiky, což napovídá, že je zvyklá na letní srážky a toleruje je v menší míře s delšími intervaly po celý rok. Jejím přirozeným stanovištěm jsou savany a pastviny, občas postihované požáry. V zimě toleruje drsnější podmínky, takže u nás zůstává ve skleníku, kde se teploty pohybují v rozmezí 5- 20°C. Dostupné informace také uvádějí, že kaudex (mimochodem v přírodě téměř celý pod zemí) je jedlý a sloužil k jídlu domorodému obyvatelstvu.

Jméno této rostliny sice znamená jednoduchá, ale musím přiznat, že jsem o jednu z prvních rostlin hned v zimě přišla, mohu tedy potvrdit, že jméno souvisí určitě se vzhledem a ne s jejími nároky na pěstování. Pěstitelskou chybou se dá nakonec uhubit skoro každá rostlina, tedy až na ty úporné plevelné…

R.