Haworthia blackburniae a její variety
Haworthia blackburniae W.F.Barker (1937) a její variety
Fotografie 1 - Haworthia blackburniae
1. Detail listů (Detail of leaves)
2. Květy (Flowers)
3. Haworthia blackburniae, RSA, Rooiberg
..................................................................
Ne každému, kdo tento druh havorcie poprvé uvidí, padne zálibně do oka. Vždyť je to jako obyčejná tráva…Kdo však začínal s běžnými druhy rodu Haworthia (jako já), kupříkladu s H.limifolia, H.fasciata, H. venosa ssp.tesselata, H.cymbiformis, musí po poznání, že to je skutečně havorcie, slušně řečeno, usednout na pozadí. A kdo ještě měl to štěstí uvidět na vlastní oči starou letitou rostlinu s listy pár desítek centimetrů dlouhými a je alespoň kouskem srdce havorciář, musí uznat, že je to kytka naprosto úžasná a neskutečná. Základní druh H.blackburniae se před několika lety začal konečně objevovat v nabídkách zahraničních pěstíren. Je to možná i díky tomu, že docela snadno odnožuje, tudíž není takový problém rostlinu v případě nouze o semenáče namnožit vegetativně. Mimochodem já už jsem to se svou rostlinou jednou zkusila, ale moc se mi nedařilo.
H.blackburniae v.blackburniae roste v jihoafrické provincii Western Cape (Západní Kapsko) na několika lokalitách v pohoří centrální části oblasti Little Karoo. Na silných, dužnatých kořenech se na neznatelném stonku objevuje 10 – 15 dlouhých (encyklopedie uvádí až 40cm), úzkých (od 3mm do půl centimetru) jasně zelených listů (často s odstíny hnědozelené či tmavě šedozelené), vyhloubených na horní straně. Květenství s necelou dvacítkou bílých květů se zeleným středovým proužkem může být do 30cm vysoké.
Další varieta - H.blackburniae v.derustensis roste, jak už napoví její název, na jediné známé lokalitě západně od místa s názvem De Rust (východně od města Oudtshoorn v provincii Western Cape). Od základního druhu se liší více robustní růžicí uzounkých (3mm) listů, dlouhých až 45cm. Kvete dříve než ostatní variety. Podařilo se mi ji získat až nedávno - při našem říjnovém nájezdu do pěstírny Succulent Tissue Culture.
H.blackburniae v.graminifolia (neboli trávolistá) roste na dvou západokapských lokalitách severně od města Oudtshoorn: v oblasti Ladismith – Hartmansberg a pak u Schoemanspoortu, odkud pochází matka všech našich tříletých rostlinek. Tmavěšedozelené listy jsou nejužší v rámci druhu (pod 3mm), dlouhé do 30cm a na rozdíl od předchozích variet mají na okrajích jemné bílé zoubky. Báze rostliny není tak ztloustlá, kořeny jsou hodně dužnaté a očividně jim dělá moc dobře hluboká nádoba. Mně se na podzim přesazené tříleté rostliny odvděčily houfným nakvetením a odhaduji, že do 14 dnů by se mohly otevřít první květy. Jedna z těchto rostlin však kvetla už koncem jara, takže vás nepřipravím o detailní záběr na jejich něžnou krásu. Ríká se, že tato varieta příliš neodnožuje, což musím popřít, protože rostlina, ze které pocházely semena, která jsem před třemi lety vysela, rostla (a doufám, že dosud vesele roste) v pořádném trsu. Zajímavá je zmínka v encyklopedii, že rostlina roste v zimě. Já osobně všechny tenkolisté druhy ( variety H.blackburniae, H.wittebergensis a H.angustifolia) zalévám častěji, než třeba druhy okýnkové. Dostávají čas od času vodu i teď v zimě a dělá jim to očividně dobře. O hluboké (nepříliš široké) nádobě jsem mluvila, hodně propustný substrát nejlépe s pemzou je samozřejmostí. Rostliny nemusejí mít ten největší úpal, ale dokáží ho vydržet (vyzkoušela jsem na semenáčích v našem foliovníku), pokud mají dostatek vody. Zhruba tak jednou za rok mi začal chřadnout některý ze semenáčků (jednomu, připravenému na stole na přesazení,dokonce pomohl náš mlsný kocour od všech dlouhých kořenů), v tak houfném počtu je to však naprosto zanetbatelná ztráta. Je zajímavé, že zmiňované nakvétající semenáčky začaly koncem minulého roku nasazovat na květ jako na povel, jako by se společně domluvily. Netuším, zda je to reakce na přesazení, nebo na zkracující se den, ale nakonec to není důležité.
Díky šikovnosti jednoho známého zkušeného sukulentáře a kaktusáře se z nedávno ještě zcela nedostupné H.blackburniae v.graminifolia stala sice vzácná, ale dnes už čas od času sehnatelná rostlina. Nikdo už proto, aby ji uviděl na vlastní oči, či ji dokonce sehnal, nemusí putovat do dalekých pěstíren, nebo třeba až k Schoemanspoortu. Myslím si, že toto je jedna z cest, jak udržet vzácné druhy v kultuře a nemuset přitom drancovat lokality v přírodě. Stačí pouhopouhé dvě rostliny, šikovné ruce, trocha štěstí, trpělivosti a touha všech pěstitelů, českých i zahraničních, lačnících po této vzácnosti, je na dlouho ukojená. R.
Summary:
Description and experiences with growing of Haworthia blackburniae and it´s varieties from Western Cape in RSA.
Fotografie 2 - Haworthia blackburniae v.derustensis
1. Detail listů (Detail of leaves)
2. Haworthia blackburniae v.derustensis
Fotografie 3 - Haworthia blackburniae v.graminifolia
1. Detail listu (Detail of leaf)
2. Rostlina s květenstvím (Plant with inflorescence)
3. Květy (Flowers)
4. Haworthia blackburniae v.graminifolia, RSA, Schoemanspoort
