Echeveria lutea
Echeveria lutea Rose (1911)
Fotografie 1:
1. Echeveria lutea, San Francisco, SLP, Mexico
2. Žluté květy E. lutea
.......................................................................................................
Povedlo se to docela nechtěně – tento týden se nese ve znamení žluté barvy. Echeveria lutea už kvete 14 dní, jen nebylo kdy se pustit do nějakého psaní, nebo lépe a lidově řečeno nebyli lidi. Padla na mě psací krize, což asi zná každý, kdo někdy zkoušel psát něco souvislejšího. Musí se překonat dočasná nechuť k psaní a pak už to zase jde téměř samo. Jirka mi kladl všetečné otázky typu: o čem budeš psát, máš v plánu něco ke psaní, čímž mou krizi ještě prohluboval (však já mu to někdy oplatím a tím si ho vychutnám :-) ). Mezi tím se ukázaly květy na řadě dalších různorodých rostlin, pokud se tedy rozepíšu, máte se na co těšit. Neobvyklou Echeveria lutea však, pokud dovolíte, začnu.
Bez mučení přiznávám, že se jedná o rostlinu z dosud nerozpikýrovaného výsevu. Skupinka rostlin v květináči tedy není jedna s odnožemi, ale rovnou několik rostlinek, tísnících se kolem jedné velké nejvitálnější. Když jsem si přečetla informace o druhu E. lutea, zjistila jsem, že se v přírodě mexického státu San Luis Potosí vyskytuje na místech, přistíněných vzrostlými stromy, přímé sluneční světlo proto dostává jen na malé okamžiky během dne. Náš stojan na výsevy díky nízkým policím poskytuje podobné podmínky, slunce jsem přímo dopadá jen brzy ráno a večer. Pokud by byly rostliny rozsazené, velmi pravděpodobně by putovaly na stoly k ostatním krasulovitým a slunce by měly převážnou část dne.
Encyklopedie popisuje ztloustlé kořeny, krátký stonek, velikost růžic do 12 cm a úzce kopinaté listy tmavě šedozelené barvy. Olistěná lodyha s květy může mít až třičtvrtě metru. Nejlepším poznávacím znamením tohoto druhu je bezesporu barva květů – uvnitř bledě žlutá a zvenku jasně žlutá. Jak mohou znalci rodu Echeveria potvrdit, čistě žlutě kvetoucích druhů je poskrovnu, jiné druhy mají žluté květy navíc s růžovými či oranžovými tóny.
Trochu mi zatrnulo při dočtení všech poznámek k druhu, E. Kimnach v Encyklopedii Crassulaceae přidal dodatek, že vzhledem k prostředí, ze kterého E. lutea pochází, je docela obtížné ji v kultuře dlouhodobě udržet, doufám tedy, že se mi podaří sklidit alespoň pár semen na záložní přesev. R.
Fotografie 2:
1. Nerozpikýrovaný výsev E. lutea
2. Květenství s květy různého stáří
