ZEL(e)NÉ LISTY

Drosanthemum hispidum (Linn.) Schwantes

Fotografie 1:

Drosanthemum hispidum, Riversdale

...........................................................................

Tyhle drobounké keříky mě okouzlují svojí nezdolností kombinovanou s trochu nelogickou křehkostí. Tenkrát před několika lety jsem k tehdejší kompletní nabídce semen delosperem a trichodiadem z amerického zasilatelství přidal i pár porcí pro mě neznámých drosantém, vlastně ani nevím proč. Ale přišly, vyklíčily, ty co měly chcípnout chcíply a těch asi 5 druhů, co přečkalo úskalí mého pěstování, mě těší dodnes a každým rokem se mi líbí o trochu víc. Ono nakonec i to chcípání mělo zřejmě svoji logiku, neboť jak jsem posléze zjistil, rostou drosantémy v takovém jihozápadním trojúhelníku Jižní Afriky, což znamená že některé rostou v oblasti zimních srážek a jiné v oblasti letních srážek. A právě ty zimní chtěly něco jiného než jsem jim nabídnul (v létě letnění a v zimě naprosté sucho).

Někdo z našeho neustálého uvádění lokalit, případně sběrových čísel u našich jednotlivých rostlin, dostává alergické reakce (nebudu dále rozvádět), ale podle mne proti gustu žádný dišputát a je na každém pěstiteli, jaký přístup zvolí. U nás ve sbírce se prostě na jmenovkách lokality vyskytují a komu se to nelíbí, ať k nám nechodí. U tohoto Drosanthemum hispidum je lokalita Riversdale, což je město na slavné Garden Route při pobřeží v Jihoafrické republice, které leží v oblasti víceméně celoročních srážek. Může tam sice růst i někde na náměstí na záhoně před radnicí, ale spíš někde v okolí, například v Langeberg Mountains. To by ovšem znamenalo, že by to s tím zimním odpočinkem, tak jak jej provádím já, mohlo být třeba i jinak a menší množství srážek dodávat rostlinám i v zimě. To bude mít určitě vliv na bujnější růst keříčků a trvalejší olistění.

Moje praxe se zimováním zcela na sucho od zhruba října do zhruba března má za následek hluboké zasychání mladých slabých větviček a znovuobrážení na „starém dřevě“. To samozřejmě hodně přeháním, protože říkat dřevo těm slabým ochlupeným výhonkům je silně přehnané. Přesto je znát rok od roku  pomalé tloustnutí a výraznější dřevnatění spodní části kmínku nad zemí. Vzhled lístků je hodně podobný už uvedenému druhu D. eburneum. Ochlupení, avizované v samotném jméně kytky, je viditelné hlavně na kmínku, větvičkách a trochu i na květních lodyhách. Barva květů je nádherně zářivá, bez problémů se samoopyluje, semen je dostatek. To určitě vede v přírodě ke tvorbě zahuštěného nízkého porostu, ve kterém se proplétají rostliny různého stáří, neustále se přesévají a zahušťují. Pokud zvolíme několik rostlin do misky či truhlíku, můžeme vytvořit podobný efekt a je poměrně pravděpodobné, že by to šlo využít i jako významný dekorační prvek někde na exponované stanoviště, třeba na sídlištním balkóně.

Můj způsob umístění D. hispidum po jedné v květníku vede ke většímu kochání se s jednotlivými jedinci a případně pomocí nůžek i tvorbě vzhledu rostliny do požadovaného tvaru. Kdoví, jak budou vypadat stará drosantéma třeba za deset let, ale myslím, že mohou jen v dobrém překvapit.  J.

Summary:

¨Description and experiences with growing of Drosanthemum hispidum from family Aizoaceae.

Fotografie 2:

1. Seschlé listy

2. Květ a zrající tobolky

3. Semenáčky