ZEL(e)NÉ LISTY

Dorstenia lavrani T. McCoy & M. Massara (2008)

Několik zajímavých rostlin rodu Dorstenia se dostalo do kultury díky sběrům Johna Lavranose z jeho cest po východní Africe. Roku 1973 severně od Erigava v Somálsku v puklinách na strmých vápencových stěnách našel dorstenii, která se odlišovala od v této oblasti běžnější D. foetida. Stonky sice byly podobné, ale listy měly zajímavě zvlněné okraje a největší rozdíl se ukázal ve způsobu kvetení- na každé rostlině se tvořily buď jen samčí nebo jen samičí květy. Po více než třiceti letech se tento druh dočkal svého oficiálního popisu a jeho autoři rostlinu pojmenovali na počest jejího objevitele: Dorstenia lavrani.

Odnož D. lavrani jsem dostala už před mnoha lety od Coka Grootscholtena. Rostla, znovu odnožovala, ale nikdy neukázala květy. Když jsem se tehdy dozvěděla o dvoudomosti druhu, moc se mi to nezdálo a na mojí D. lavrani se to nedalo zkontrolovat. Pár let zpátky jsem od pěstitele- kamaráda ze severu Moravy po jedné z diskuzí o tomto jevu získala přesně určeného samce i samici, abych tuhle zvláštnost mohla vidět na vlastní oči. A opravdu, obě rostliny kvetly, ale semena se po vzájemném sprašování dělala jen na jedné z nich. Takto to fungovalo dva roky, pak ale jedna z nich začala také odnožovat a zároveň přestala kvést. Těžko říct, jestli je to náhoda, dělám něco špatně, nebo neochota kvetení s odnožováním souvisí. Protože se mi však mezi tím podařilo zdárně vytvořit semenáčky, rychle jsem jich několik přidala do sbírky, abych zvýšila šanci, že jeden z nich bude pohlavím, které mi teď chybí, i když to možná bude pár let trvat, než se to projeví.

Jak vidíte, příroda nás stále dokáže překvapovat, nejen novými druhy, kterých se mimochodem v rodu Dorstenia v poslední době několik našlo a časem vám je možná také představím, ale rovněž jejich vlastnostmi, které bychom u nich nečekali.

R.

Fotografie 2:

Nahoře: samičí rostlina

Dole: samčí rostlina