ZEL(e)NÉ LISTY

Dorstenia indica Wallich ex Wight (1853) aneb krátce o jedné chudé příbuzné

Fotografie 1:

1. Dorstenia indica

2. Stonky D.indica (The stems of  D.indica)

.....................................................................

Jsou dva způsoby, jak mě napadají témata našich článků. Buď je to náhlé hnutí mysli, kdy dá nějaká rostlina podnět k tomu, aby se o ní napsalo, když se dá do růstu, nakvete, vyklíčí, nebo v nejhorším případě zahyne nějakou bídnou smrtí (téměř stoprocentně je to hnilobou). Druhá možnost je ta, kdy kolem nějaké rostliny chodíte a říkáte si, že by jí měl být dopřán aspoň jeden lístek na Zel(e)ných listech, už jen za statečnost, se kterou přijímá naši péči – nepéči, naše přehlížení a spoléhání se na to, že si poradí i v době, kdy na své sukulenty nemáme tolik času, co bychom chtěli a kolik by si ty statečné rostlinky zasloužily. Dorstenia indica je přesně ten druhý případ. Tato drobotinka, pocházející, jak jméno napovídá, z jižní Indie a také z ostrova Ceylon, není ničím zajímavá. Skutečně vypadá jako chudá příbuzná druhu D.zanzibarica – té, která má dole viditelnou nadzemní hlízu (pozor, neplést s u nás rozšířenou a jako D.zanzibarica mylně pojmenovanou D. warneckei, která má jen ztloustlý stonek a je typická velkou výškou stonku a květenstvím s třemi výraznými „rohy“ – paprsky). Oba druhy mají podobné listy i květenství.

D.indica dosahuje maximálně asi 40cm výšky, což na dorstenii se sukulentním stonkem není až zas tolik. Vše ostatní – tvar listů, vzhled diskovitého květenství je vidět na fotografiích. Rostlina roste až do 2 km nadmořské výšky v lesním porostu, nedělá ji proto dobře přímý sluneční úpal a dlouhé trápení suchem. V zimě, kdy také potřebuje přizalévat, je tedy lepší umístit ji někam do tepla. My jsme to podcenili a na podzim na to doplatili zahnitím báze rostliny. Dorstenie se stonkovou sukulencí mají naštěstí výhodu v tom, že se dají odřízkovat. Vrcholové řízky (rostlina byla zdatně odspodu rozvětvená, bylo jich proto několik) jsme „nafrkali“ do vody a umístili v kuchyni kousek od okna. Těm nejbídnějším to už nepomohlo, většina větví se však brzy napila a dnes – zhruba po půl roce – už má každý řízek skupinu nových jemných kořínků.

Znovu se tak ověřilo, že se dá řada sukulentů či dřevin úspěšně zakořenit ve vodě. Často je to pro rostlinu poslední záchrana a zabrání to totální ztrátě druhu ze sbírky. Jirka kdysi D.indica získal od A.Tomandla a nepamatuji si, že by se v posledních letech někde nabízela. Díky znovuobjevené „vodní“ metodě vegetativního rozmnožování takto dál zůstane ve skupince dalších dorstenií. R.

Summary:

Description and experiences with growing of  Dorstenia indica from family Moraceae.

Fotografie 2:

1. Květenství D.indica (The inflorescence of D.indica)

2. Řízek D.indica a detail kořínků (The cutting of  D.indica and the detail of  young roots)

3. Dorstenia zanzibarensis vpravo

4. Dorstenia warneckei dole  (down)