ZEL(e)NÉ LISTY

Dischidia platyphylla

Fotografie 1:

Dischidia platyphylla

.................................

Když jsem někdy začátkem letošního roku napsal do ZL článek o Dischidia ruscifolia, netušil jsem, že za pár měsíců k ní přibudou další dischidie. K D. ruscifolia bych se chtěl ještě krátce vrátit, musím o ni napsat něco, co jsem začátkem roku ještě nevěděl (v tom společném životě s kytkami se člověk stále učí). Po návratu z dovolené jsem ve svém pokoji cítil neznámou, ale příjemnou, docela zajímavou vůni připomínající nějaké ovoce. Ovoce v pokoji žádné nebylo, nakonec jsem přišel nato, že Dischidia ruscifolia (stále pěstovaná v hydroponii) je přímo obsypaná svými miniaturními kvítky, které až v takovém množství vydávají zřetelnou vůni.

Dnes vám tedy představím další dischidii- Dischidia platyphylla. Tahle zvláštní liána mě zaujala  v Encyklopedii sukulentů, už z toho vyplývá, že patří mezi sukulenty. Ještě víc v knize Ing.Zdeňka Ježka „Rostliny pro vzdušné zahrady“. Když se v letošním roce objevila v nabídce na www.bromelia.cz, neodolal jsem a spolu s dalšími zajímavými tilandsiemi a rostlinami ji objednal. Trochu ze strachem, který mám vždy, když si pořídím nějakou zatím mně neznámou exotickou rostlinu, za to aspoň vyzbrojen teoretickými znalostmi, které si i další případní zájemci o tuto rostlinu mohou najít jak ve zmíněných knihách, tak i na uvedené internetové adrese.

Pokud jste už o zmíněné dischidii něco četli, nebo viděli její obrázky, možná víte, že sice nepatří k těm nejzvláštnějším dischidiím, vytvářejícím z některých svých listů vaky (D.pectenoides, D.rafflesiana), ale patří mezi další, zase trochu jinak zajímavé dischidie, vytvářející  dva typy listů. Ty „obyčejné“ jsou menší, v případě D. platyphylla tak kolem centimetrového průměru. Jsou vždy dva proti sobě, jsou viditelně sukulentní, zelené, při dostatku světla se  zbarvují do hnědavého odstínu. Pod dvojicí listů vyrůstá většinou i dvojice kořínků, připravených uchytit se na vhodnou podložku. Ve své domovině v jihovýchodní Asii je to kůra na větvích a kmenech stromů, v případě mé rostliny kousek bezového kolíku. Pokud se na vhodné podložce uchytí, začne vytvářet druhý typ výrazně větších a zajímavějších listů. Ty, co narostly mé dischidii mají na výšku tři, na šířku dva a půl centimetru. Ke své podložce úplně přilnou.

Rostlina dorazila v květnu, namontovaná v mechovém balu na již zmíněný bezový kolík. Začátkem července začala vytvářet první pár zvětšených listů, dvě další dvojice poměrně rychle následovaly.

A jak je Dischidia platyphylla náročná? V létě, když bylo teplo, jsem ji rosil každé ráno, tak, aby byl mechový bal pořádně mokrý. Teď, když je větší chladno, nějaký den v týdnu vždy vynechávám. Používám převařenou vodu se symbolickou kapkou hnojiva, stejnou jako pro tilandsie. Nedostatek zálivky se dobře pozná na listech, které potom už nejsou tak pěkné a sukulentní.  Kolík s rostlinou je pověšený třicet centimetrů od okna,  rostlina má dost světla i odpoledního slunce. Okno je často pootevřené, o čerstvý vzduch také nouzi nemá.

Tato sukulentní liána přijatelných malých rozměrů a proto i vhodná do bytů patří do rozsáhlé čeledi klejichovitých. Je natolik zajímavá, že si zaslouží větší pozornost mezi všemi, kdo mají rádi zvláštní, originální a při tom velmi hezké rostliny.

Ještě jednu poznámku na závěr. Dischidia platyphylla se ukázala být velmi nefotogenickou rostlinou. Vyfocená na tmavém podkladě úplně zanikla a ani na světlém nedopadla o moc lépe. V tomto případě je skutečnost mnohem hezčí než obrázek.    J.K.

Foto © Martin Hetto, http://blog.hetto.eu/

Summary:

Description and experiences with growing of Dischidia platyphylla from family Apocynaceae.

Fotografie 2:

1. Velké listy

2. Malé listy