ZEL(e)NÉ LISTY

Delosperma nelii L.Bolus 1958

Konečně pominulo nebezpečí ranních mrazíků a začal kolotoč vynášení našich uskladněných pěstovanců. Jsou někdy ve stavu lehce žalostném, neboť viděli vodu naposledy někdy před půl rokem. Zato skupina sukulentů, u kterých prověřujeme jejich mrazuvzdornost, je již dávno v plné síle a startuje u nich kvetení. V malém ostrůvku našich venkovních delosperem je ta dnešní – D. nelii. Jde o celkem běžnější druh ale s velkým potenciálem ohledně zvládání našich zim.

Získali jsme ji před asi 7 lety jako semínka, která jsme úspěšně vyseli a od té doby s námi „nelinka“ nažívá. Žádná z proběhlých zim s ní nijak nezatočila a tak je ověřeně opravdu zimuvzdorná jak ve skalce, tak i v květináči v regále se stříškou.

Je to záležitost z jihoafrického Lesotha, kde roste pravděpodobně ve vyšších polohách, bližší podrobnosti jsem nedohledal. Je to nízká plazivka s dužnatými listy a krátkým internodii. Dokáže kvést vlastně od jara do podzimu, jenom ji nesvědčí horké léto s vysokými teplotami. Květy jsou klasické delospermovité, zářivě fialové se žlutobílým středem.. V zimě snáší naprosté sucho.

Svoje druhové jméno dostala po profesorovi botaniky na univerzitě ve Stellenboschi jménem Gert Cornelius Nel (1885-1950), po kterém jsou pojmenovány různé jihoafrické sukulenty a dokonce i jeden rod. Delosperma nelii není žádné nedostupná vzácnost, většina prodejců s mrazuvzdorným sortimentem ji běžně nabízí. Podle nás je zcela bezproblémová a můžeme ji doporučit.

J.