Jdi na obsah Jdi na menu
 


Delosperma nakurense - zajímavost od jezera plameňáků

26. 6. 2011

Delosperma nakurense (Engler) Herre – zajímavost od jezera plameňáků

 d.-nakurense-1s.jpg

   

Fotografie 1:

1. Delosperma nakurense - květ (flower)

2. Delosperma nakurense

3. Delosperma nakurense - listy (leaves)

...........................................................................

Abych to s tím básněním jednou nepřehnal….jezero Nakuru v rovníkové Keni je zážitek z říše snů a já k němu tenkrát  přišel jako slepý k houslím, ale těch plameňáků tam opravdu tenkrát bylo pěkných pár stotisíců. Těch sukulentů kolem už jsem zase tolik neviděl a hlavně nebyl čas a vůle k jejich hledání. Ale pamatuji si jako dnes krásná buclatá adenia na skalách a lívance asklépek kolem cest. Za mesembkami by se zřejmě muselo více do volné divočiny dál od cest a nejlépe pěšky. Každopádně ta dnešní delosperma tam opravdu roste i když areál jejího výskytu je ve skutečnosti mírně větší – od severní Tanzánie na sever přes celou Keňu až po jižní Etiopii.  S tím pochopitelně souvisí i její variabilita, o které ještě bude řeč.

Popularita delosperem (na rozdíl od trichodiadem) je v našich krajích poměrně velká. Je to dáno zejména tím, že určitá část jihoafrických druhů z vysokohorských poloh snáší překvapivě mrazivé zimní teploty, což je zase lákavé směrem k experimentům s mrazuvzdorností na našich skalkách. Tím mají o svou slávu postaráno. Trochu jiná situace je u dalších druhů z nížin a teplejších krajů, ty sice nevynikají tolerancí vůči mrazu ale naštěstí jsou jinak zajímavé či dokonce překvapivě pohledné.  Příklad opravdu velkého potenciálu pro sukulentáře nabízí  keříčkové druhy – například už představená D. crassum, nebo podobná D. klinghartense, D. pageanum a nebo třeba dnešní D. nakurense.

Většina fotografií Delosperma nakurense na internetu ale žádné keříky neukazuje, přesto mi jedna rostlina z dávného výsevu vytvořila skvělou kompozici výstavního charakteru. Když jsem se trochu zahloubal do dostupné literatury, začaly mi některé věci a souvislosti docházet. Jedna ze základních věcí je, že areál výskytu D. nakurense je zároveň areálem neskutečného množství různých geofytů, kaudexů a pachykaulů. To je pochopitelně reakce na velkou sezónnost srážek v této oblasti – období silných dešťů střídají období extrémního a dlouhého sucha. To nutí zde rostoucí kytky k různým opatřením v hospodaření s vodou v jejich pletivech. Proto i D. nakurense snese dlouhé období zcela nasucho a vůbec jí to neublíží, navíc je na to připravená. Dalším faktorem (vyčteným z literatury) je určitá variabilita v růstové strategii – D. nakurense dokáže růst soliterně jako nízký, kompaktní a zahuštěný keřík nebo si najde přistínění v podobě jiného keře a údajně vytvoří komplex větví a výhonů o překvapivém objemu a rozměru (prý i metr na šířku a metr na výšku!).  Zřejmě i tato růstová forma má někde na rozhraní kořen-stonek určitou ztloustlou část, ale pro nás je ale vhodnější spíše ona zakrslejší a extrémnější forma. I ona má sklon ke tvorbě malého pachykaulu a hlavně je parádně zahuštěná a hlavně samonosná. Tím si vyloženě říká o nějaké bonsajové využití, které se mně osobně zdá jako zatím nedoceněné.  Přestože u většiny delosperem jsou „svíčkami na dortu“  jejich pohledné kosmatcovité květy, u D. nakurense jsou květy až na druhém místě. Hlavní je podle mne habitus čili skvělý tvar rostliny, do kterého můžeme ale také nemusíme zasahovat řezem, a který skýtá dobrodružství na mnoho let, jakým směrem se ta konkrétní rostlina vydá. Věřte mi, že hned náš příští výsev D. nakurense použiji beze zbytku na pokusy s různým tvarováním a hlavně s dalším přitvrzováním již tvrdého režimu pěstování.

Nechci dál opisovat popis rostliny, když přiložené fotografie nejlépe zobrazí, co kytka dokáže. Například její listy mohou být při dobrém hnojení a přísunu vody až 7 cm dlouhé, na naší rostlině však nemají ani 1cm.  Stejně tak květy dle literatury mají být 1,5 –3,0cm v průměru a náš sucháček je má do centimetru.  Zkrátím svoji chválu, prostě tahle kytka se mi tuze líbí a strávil jsem v součtu už několik hodin jejím kocháním a otáčením jejího květináčku. Je to pro mě ten správný odolný a tvrdý sukulent, který nám může dělat radost ještě spoustu dalších let. A ještě mi jako bonus připomene křik plameňáků, jejich nezapomenutelnou „vůni“ a krásnou divokou krajinu v Rift Valley ve střední Keni.   J.

Summary:

Description nad experiences with growing of Delosperma nakurense from East Africa.

Fotografie 2:

1. Delosperma nakurense

2. Delosperma nakurense - tobolka (capsule)

d.-nakurense-2s.jpg

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář