Codonanthe aff. devosiana
Codonanthe aff. devosiana Lem.
Fotografie 1:
1. Codonanthe aff. devosiana
2. Detail květu
3. Průřez listu
..........................................................................
Leckdy si říkám, jestli má cenu věnovat rostlinám tolik energie. Nemyslím teď pěstování (pokud si je člověk pořídí, musí s tím počítat), ale spíš dohledávání bezejmenných či špatně určených druhů. Znamená to obětovat třeba několik hodin pátrání ve vyhledávačích, aby pak byl během pouhopouhé půlhodiny článek na světě.
Správně odhadnete, že to je opět případ dnešní rostliny. Dostala se k nám loňského léta díky návštěvě u Coka Grootscholtena jako lokalitní siningie s převislými stonky a hlavně netradičně sukulentními listy. V půlce letošního léta VYkvetla (napsala bych NAkvetla, ale nechci vám plést hlavy patvary či novotvary 
) téměř přisedlými zvonkovitými květy bílé barvy, skutečně ukazující někam do čeledi Gesneriaceae. Následovalo nafocení (nebo vyfocení ?), stažení z karty do počítače, uložení a zapomenutí. Po odkvětu jsem rostlinu na okraji police ve výšce asi 30 cm nad podlahou skleníku zalévala dál spolu se sousedními siningiemi, tudíž množstvím hodně, ale z hlediska četnosti docela sporadicky. Lokalita napovídala brazilský původ, takže s ubývajícími teplotami jsem tropické jihoamerické rostliny raději stáhla do bytu, kde je mám doteď umístěné v kuchyni na parapetu okna, orientovaného na jih. Pod oknem je radiátor, rostliny se proto mohou část dne ohřát a mně to dovolí je dál zalévat. Podivná Cokova siningie znovu vystrčila poupata, napadlo mě tedy o ní zkusit něco napsat. Povím vám, že rozepsat se asi po měsíci odmlky není vůbec jednoduché a když si k tomu ještě vyberete rostlinu, která vůbec nepatří k rodu, pod kterým jste ji dostali...
Nebudu to protahovat, není to žádná siningie. Moje radost nad tím, že to je první siningie se sukulentními listy, byla prostě předčasná. Podivná rostlina patří do rodu Codonanthe, což je rod příbuzný siningiím, vyznačující se převislým a hlavně epifytickým růstem na stromech kdesi v tropickém pralese. Převážně bílé květy mají zvonkovitý tvar (s tím souvisí i původ latinského jména rodu), jemněji či hustěji chlupaté listy jsou u většiny druhů nějakou měrou ztloustlé. Přemýšlela jsem, k čemu to tyto pralesní rostliny potřebují. Když rostliny nemohou vodu čerpat z vlhké půdy, musejí si vystačit s tím málem, co zachytí kořeny na kůře stromu. Bromelie mají nálevkovité listové růžice, orchideje jakési hlízy, tilandsie šupiny, filodendrony tlusté kořeny. Rostliny rodu Codonanthe s tenkými kořínky dostaly do vínku alespoň malé listové zásobárničky. Je to jen mé laické vysvětlení a je možné, že pravda je jinde.
Ještě jedna zajímavost doprovází tento rod. Po opylení rostliny vytvářejí plody – většinou různě červené bobule, které moc chutnají mravencům. Tím se dostávají ze stromu na strom, protože mravenci většinou mají doširoka rozprostřená teritoria.
Druhové zařazení jako Codonanthe devosiana berte s rezervou, potřebovala bych k tomu potvrzení od nějakého odborníka na tuto čeleď. Ale je to docela jedno, všechny druhy rodu Codonanthe jsou si dost podobné a liší se jen drobnými detaily v tvaru, barvě a ochlupení listů i květů. Rozhodně už teď vím, že je to další adept na závěsnou kulturu, protože právě teď se stonky plazí až ke sklu okna a mnohem líp by jim bylo, kdyby se mohly vyvěsit někam dolů. R.
Fotografie 2:
1. Codonanthe aff. devosiana
2. Květ z profilu
