ZEL(e)NÉ LISTY

                       Cistanthe sp., Chile

Fotografie 1:

1.+ 2. Cistanthe sp., Chile

3. Květenství (Inflorescence)

...........................................

A už tu máme první hrobeček v řadě. Snad jich nebude příliš mnoho, to by byla docela smutná rubrika. Jak už to tak v životě bývá, uvědomíte si, co jste měli, až když o to přijdete a platí to nejen o lidech, ale i rostlinách.

Před lety se ke mně dostalo pár semínek, přivezených z dalekých chilských končin. Vůbec jsem netušila, co by z nich mělo vylézt, byla k tomu jen poznámka, že je to nějaký sukulent.

Vyklíčilo jedno jediné, a tak byla na světě drobná záhadná rostlinka s mírně tloustnoucím kmínkem a sukulentními listy. Listy přirůstaly, ještě více tloustly a navíc dostaly velmi zajímavé zbarvení světle zelenomodré barvy a růžovým tečkováním. Literaturu jsem neměla, takže jsem dlouho netušila, co vlastně mám. Později se mi dostalo do ruky jedno z čísel slovenského Atlasu sukulentov a najednou koukám, že jedna z rostlin na fotografiích jako by z oka vypadla té mojí.

V názvu bylo pro mě tehdy absolutně neznámé jméno Cistanthe.

Dnes už vím, že je to jihoamerický rod, náležející do čeledi Portulacaceae. Bylo do něj zařazeno množství rostlin, dříve patřících k rodu Calandrinia. Některé z nich jsou aspoň v mých sukulentních očích dost vzhledné kytky třeba i s ojíněnými listy, a co teprve, když vykvetou! Cistanthe, které jsem tehdy vypěstovala, rozkvetlo fialovým květem o průměru zhruba 2 cm. Květů bylo připraveno více, otevíraly se postupně, takže mi daly šanci pokusit se o umělé sprášení. K mé velké radosti se po čase objevila i tmavá makovitá semena v semenících. Ta jsem se později na několikrát pokusila vysít, ale většinou nic nevyklíčilo a když už, byly to neduživé rostlinky, o které jsem v tehdy pekelných podmínkách našeho foliovníku brzy přišla. Dodnes mě to mrzí, že jsem se výsevům nevěnovala pečlivěji, protože hned následující zimu mi původní Cistanthe odešlo. Nevím, zda to bylo nevhodným zimováním, nebo přirozeným zánikem rostliny jako možné letničky po jedné sezóně. Ať to bylo, jak to bylo, stejně mě to štve a dnes o to víc, že vím o možnosti řízkování ještě za života rostliny nebo o dlouhé době klíčivosti semen chilských rostlin.

Opouštím první mohylku s vědomím, že nic není věčné a s vědomím nutnosti se více věnovat i třeba neznámým „obyčejným“ rostlinám, abych měla lepší pocit, že jsem udělala vše, co jsem mohla … R.

Summary:
Article about no longer living Chilean plant Cistanthe sp. from family Portulacaceae.

Fotografie 2:

1.+ 2. Květ (Flower)

3. Detail středu květu (Detail of flower)