Jdi na obsah Jdi na menu
 


Beaucarnea gracilis - sloní noha či palma s koňským ocasem - aneb jak slon do Mexika šlápnul

31. 1. 2009

Beaucarnea gracilis Lemaire – sloní noha či palma s koňským ocasem ? - aneb jak slon do Mexika šlápnul

Obrazek


Fotografie 1:

1. Beaucarnea gracilis

2. Borka (Bark)

...................................

Opět jsou ty známé problémy se zimním sluníčkem, které si vesele svítí jen na horách a u nás ne a naše nakvetlé kytky se proto ne a ne otevřít. Je to ale příležitost pro představení rostlin, u kterých se pravděpodobně v našem krátkém a jejich dlouhém životě květenství nedočkáme a vlastně je pěstujeme pro jiné přednosti. Typickým případem jsou rostliny z čeledi Nolinaceae. Zcela jistě nejpopulárnějším, neprodávanějším a tím nejpěstovanějším zástupcem této čeledi je tzv. Nolina recurvata. Ale protože už má pár taxonomických přesunů za sebou, je vhodné připomenout, že podle posledního zařazení je to správně Beaucarnea recurvata. Čeští obchodníci ji šíří pod názvem „sloní noha“ s dovětkem, že to snad je jméno, které se traduje od jednoho dávného pořadu Receptář Dr.Přemka Podlahy. Bude to určitě jinak, protože i ve světových nabídkách sukulentů je naprosto běžné pojmenování Elephant Foot Palm (nebo elephant‘s foot) pro různé druhy nolin a beaukarneí. Ono je to mezi obchodníky populární, že pro rostliny s těžko vyslovitelným či zapamatovatelným latinským jménem hledají nějaké zjednodušení nebo obchodní přízvisko. Proč si lámat jazyk s beaukarneou, když je tu podobná nolina, anebo ještě lépe - slona každý zná, sloní noha je obecně srozumitelný tvar (a dobře to zní) a co na tom, že zrovna rostliny rodů Nolina a Beaucarnea rostou v Mexiku a dalších oblastech centrální a severní Ameriky, o které sloni nikdy nožkou nezavadili. Hlavně, když se dobře prodává a to tedy zrovna Beaucarnea recurvata skutečně ano!

Tím jsem se trochu vypořádal s jedním zamotancem, třeba ještě nějaký někdy rozmotám. Určitě se chystám na například Scilla natalensis anebo na tzv. „amarylisy“ z rodu Hippeastrum. Raději už se ale pustím do jiného, méně pěstovaného i když možná ještě krásnějšího zástupce „sloních končetin“ – Beaucarnea gracilis.

Přece jen ještě pro pořádek – dnes rozlišované rody Nolina (asi 20druhů) a Beaucarnea (8 druhů) lze amatérsky rozlišit takto: beaukarney mají v mládí zakulacený kaudex, který zůstává i později ztoustlý u báze a přechází do pachykaulního stonku a větví, a noliny nemají jako mladé rostliny nikdy zakulacený kaudex a i v dospělosti vytváří dřevnatý pachykaulní stonek bez ztloustlé báze. Další (asi botanicky podstatnější) rozdíly jsou v jistých detailech plodů.

Rod Beaucarnea má dnes 8 platných druhů, rozdělených do dvou sekcí – Beaucarnea a Papillatae. Do té první patří B.recurvata spolu se 4 dalšími (B.goldmanii, B.guatemalensis, B.inermis a B.pliabilis) a do druhé dnešní B.gracilis spolu s B.stricta a B.hiriartiae. Je až s podivem, že mezi ostatními pohlednými beaukarneami zvítězila zrovna B.recurvata, možná je to dostupností klíčivých semen. Beaucarnea gracilis je mexická záležitost ze států Puebla a Oaxaca. Některé prameny hovoří dokonce o endemitu jen z jednoho údolí (Tehuacan Valley). V cestopisech několika českých katusářů a cestovatelů po Mexiku lze najít zmínku o setkání s tímto druhem. Každopádně je to ve své dospělosti nádherně formovaná a vzrostlá rostlina, která si kromě „sloní končetiny“ vysloužila i další obchodní jména – Ponytail Palm, Coke Bottle Palm a další. Báze jejího kmene je extrémně ztloustlá, někdy skoro kulovitá,jindy protáhlejší, větvící se krátkými slabšími větvemi do krásných originálů. Literatura uvádí obvod koruny velkých rostlin kolem 12m ! Dalším pohledným detailem je hluboce rozpukaná kůra jejich kmenů, která se vzhledem blíží borce borovice. Listy jsou čárkovité, vzpřímené, dlouhé mezi 30 a 60cm, široké kolem 5mm a na konci špičaté. Jejich barva je zelená s lehkým sivým tónem a okraje listů jsou jemňoučce drsné až zoubkaté.

Moje rostlina je letitý semenáč ze sbírky MUDr. Ryby. Léta byla pěstována velmi tvrdě, od jara do podzimu na osluněné skalce. Já se snažím v tomto způsobu vegetace pokračovat letněním bez krytu a téměř bez jakýchkoli zásahů (až na 1 – 2 přihnojení v růstové sezóně). Výsledkem je kulovitý kaudex s obvodem 45cm a s výškou kaudexu i s listy 50cm. Prostě dřevnatá koule, která má dvě začínající hlavní větve a několik dalších náznaků nových větví v horní části kaudexu. Rostlina má na svém povrch jednu hlubokou ale zacelenou ránu, kterou dostává svůj nezaměnitelný vzhled. Pro mě je to jedna z nejkrásnějších rostlin mé sbírky, i když většina návštěvníků u nás ji zrakem jen přelétne. J.

Summary:

Description and experiences with growing of Mexican Beaucarnea gracilis from family Nolinaceae.

Fotografie 2:

1. Detail listů (Detail of leaves)

2. Krátké větve (Short branches)

3. Kaudex (Caudex)

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

nolina

(Věra Burešová, 11. 4. 2011 8:14)

Dobrý den, koupila jsem si včera také Nolinu a vyrůstají z kmene dva trsy. Pak jsou na kmeni dva centimetrové pupeny zaschlé a několik "boulí". Jak mohu podpořit rozbujení odnoží? A znamená to ,že když jsou ty dva centimetrové zaschlé, že se již nevzpamatují?

Děkuji za odpověd

uschlé konce listů

(Andrea Halíková, 28. 12. 2010 17:48)

Ráda bych se zeptala, co mohu vylepšit či nějakou
radu ohledně usychajících konců listů ????
Rostlinku už pěstuji doma přes 10 let a již od začátku
mám s tímto problém, ale vždy jsem jí celou orosila
ve vlažné vodě či přemístila na né přiliš teplé místo,
ale bezvýsledně. Díky tomu již není tak bohatá, protože
každou chvíli list celý seschne a musí se utrhnout.

Děkuji Vám mnohokrát za nějakou dobrou radu.

Re: uschlé konce listů

(Jirka, 28. 12. 2010 22:15)

Dobrý večer Andrejko,
nevím přesně, budu odpovídat hodně citem, ale u takovéhle hodně suchu-odolné rostliny, pokud je nějaké nezvyklé odsychání konců listů nebo celých listů, znamená to, že listy nenaroslty za "normálních", tj. optimálně suchých podmínek. Tahle Beaucarnea je xerofyt jako fík a vydrží opravdu hodně. Takže pokud je list narostlý za slunka+tepla (v době hlavní vegetace), má tu svoji pravou odolnost. Pokud je list narostlý za tepla+mokra+stínu (např. přes zimu), je možné, že nemá tu pravou odolnost a potom odsychá.
Takže doporučuji žádné rosení, ale tvrdou kulturu. Tj. v létě přímé slunko a střídmou zálivku a v zimě chladno, naprosté sucho a co nejvíc světla.

uschlé konce listů

(Andrea Halíková, 28. 12. 2010 17:47)

Ráda bych se zeptala, co mohu vylepšit či nějakou
radu ohledně usychajících konců listů ????
Rostlinku už pěstuji doma přes 10 let a již od začátku
mám s tímto problém, ale vždy jsem jí celou orosila
ve vlažné vodě či přemístila na né přiliš teplé místo,
ale bezvýsledně. Díky tomu již není tak bohatá, protože
každou chvíli list celý seschne a musí se utrhnout.

Děkuji Vám mnohokrát za nějakou dobrou radu.

Beaucarnea gracilis

(Sváťa 5.1.2010, 5. 1. 2010 17:09)

Reaguji na příspěvek př. Moravčíka ohledně větvení této krásné rostliny. Má zcela pravdu. Vyobrazená rostlina, která pochází z mé sbírky utrpěla totiž před dvěma roky "úraz" - zakopl o ni pes a při pádu došlo k úplnému odlomení vrcholku. Zbyl jen holý kaudex(a oděrka na epidermis, z toho je ta jizva). Trvalo dosti dlouho,asi 4 měsíce, než se objevily čtyři pupeny, z nich pak vyrostly nové růžice listů. Zcela logicky si tuto rostlinu vybral Jirka, když jsem mu dal vybrat mezi zdravou a "invalidní".
Pro úplnost nuto podotknout, že zbylou jednu rostlinu, která již pěkně rostla do výšky a měla rovněž kulovitý kaudex, mi neznámý zlosyn (nechť mu upadne přirození)letos v létě ukradl.

Vetvení a hrubnutí

(Jirka, 10. 2. 2009 7:38)

Urcite u kazdého druhu rostlin, pokud je mnozený generativne (výsevem semen,)se projevuje vetsí ci mensí variabilita ve vzhledu. U sukulentu je to normální i pro mensí soubory semenácu. Tolik k ruznému vzhlebu vasich "nolin".
K tomu vetvení - opet nekterá kytka k tomu ma vetsí a jiná mensí sklony. Moje B.recurvata s tremi hlavními vetvemi nemá zádnou stopu po rezu a rozvetvila se v útlém veku nejak sama. Ale zrovna popisovaná B.gracilis má na vrcholu kaudexu zjevnou stopu po hlubokém rezu, který odstartoval dalsí vetvení. Nevím ale jestli slo o korekci vzhledu nebo záchranný zákrok po treba omrznutí.
Jeste k tomu hrubnutí - zase kazdá kytka si hrubne jak chce, ale urcite rezáním výhonu u sukulentu se obecne tloustnutí kaudexu a pachykaulu podporuje. S tím trháním listu - nevím, nevím, to se mi nejak nezdá, mozná by to mohlo mít vliv jen na velikost listu, neco jako redukce listové plochy u bonsají. Jinak preji, at vám vase beaukarney delají radost. Jirka

Beaucarnea recurvata

(Igor Moravčík, 9. 2. 2009 10:16)

Kúpil som ju asi pred 9 rokmi ako malý semenáčik (3 rastlinky v 6 cm kvetináčiku). Hneď som ich rozsadil, dve som si ponechal, tretiu časom daroval. Píšem preto, lebo ma zaujal Váš článok, kde uvádzate rozdiel medi rodom Reaucarnea a Nolina v tom, že Beaucarnea v mladosti vytvára vždy najprv guľovitý kaudex. Ja mám u jednej ozaj guľovitý, no na druhej rastlinke je skôr s výrazne pretiahnutým krčkom. Pritom som presvedčený, že výsev bol z jednej dávky semien do toho istého kvetináčika, v ktorom som ich kúpil. Skôr by som sa prikláňal k tvarovej variabilite medzi semenáčikmi.
Moje exempláre pestujem od jari do jesene na záhrade (juhovýchodný svah) a v zime pri 10 - 14 st.C. Myslím, že sa im darí, ale chcel by som vedieť, či Vaša B. recurvata spontánne rozvetvila hneď nad kaudexom, alebo ste odrezali rastový vrchol. Niekde som čítal, že kaudex rýchlejšie hrubne, ak sa spodné listy z času na čas odtrhnú. ˇMáte podobné skúsenosti? Mne je na nej ľúto otrhávať listy, ale ak by to urýchlilo hrubnutie kaudexu, asi by som sa predom ospravedlnil rastlinke a zopár listov by som obetoval.