Avonia rhodesica
Avonia rhodesica (N.E.Brown) G.D.Rowley (1994)

Fotografie 1:
1. Avonia rhodesica, 5km W of Masvingo, Zimbabwe
2. Semenáče (The seedlings)
3. Detail šupin (Detail of the scales)
......................................................................................
Pokud by některé z našich rostlin měly aspirovat na titul Rostlina s nejzajímavějším příběhem, Avonia rhodesica by určitě patřila do širšího finále. Však posuďte sami…
Před pěti lety tato avonie určitě nepatřila k běžným druhům v našich sbírkách. Alespoň tedy mně se o ní v té době mohlo jen zdát. Jirka byl však v té době jiný kabrňák a přestože jeho hlavními objekty zájmu byly především jednoděložné rostliny, nebránil se zajímavostem z jiných rodů a čeledí a dokázal si u pěstitelů sehnat spoustu netradičních sukulentních šperků. Sehnat je dokázal, ovšem s udržením už to bylo složitější, ale sáhněme si na srdce, jestli to u nás dalších není trochu podobné…Avonia rhodesica pocházela z jedné zahraniční pěstírny a pyšnila se přesnou lokalitou z dalekého Zimbabwe (dříve Rhodesia – odtud také pochází druhové jméno této avonie). Avonií s viditelným a zřetelným kaudexem mnoho není – A.quinaria (i s ssp.alstonii), A.dinteri a právě A.rhodesica. U těchto rostlin občas dojde k tomu, že díky neopatrné zálivce kaudex vyhnije a nám zbyde jen hrstička více či méně zaschlých větviček, s kterými si pak už moc nevíme rady. Stejně se to s vzácnou a asi ne zrovna levnou A.rhodesica přihodilo Jirkovi. Jednoho dne mi přinesl pytlík bezprizorních žížalek – větviček a se smutkem v hlase je odepsal jako adepty na obohacení kompostu. Naštěstí pro rostlinu však mám jednu zvláštní úchylku (asi nejsem jediná), že nic zeleného nevyhodím a mám vždy po ruce krabičky s pemzou či substrátem (dnes už i skleničky s vodou) pro podobné nemilé případy. Zbytky rostlin zapíchám do substrátu (písku, pemzy….) a nechám je osudu s vědomím, že naděje umírá poslední.
Zrovna u A.rhodesica se čekání vyplatilo, téměř každá z větviček pustila v písku kořínky a do roka vytvořila nový kaudex. Měli jsme tak bezděčně množství rostlin na výměnu a na dárečky kamarádům, což se ještě umocnilo v okamžiku, kdy rostliny vykvetly (květy intenzivně voní a dokážou bez problémů provonět místnost).
Je možné, že příroda touto možností zakořeňování odlomených větviček kompenzuje problematičtější rozmnožování semeny. Semen lze sice během sezóny sebrat dostatek, i když jich v suchých tobolkách nebývá mnoho – dají se vždy spočítat na prstech rukou (nakonec větviček je mnoho a těch kvetoucích rovněž), semena v pohodě klíčí, ale problémem je udržení velmi choulostivých a jen pomalu rostoucích semenáčků. Nám se podařilo udržet vždy jen několik jedinců, zatímco u jiných druhů avonií byly semenáčky vitálnější a daleko početnější. Pravda, kdybychom se víc snažili, možná by výsledky byly veselejší. Za zmínku stojí i to, že ze třech původních rostlin (myslím ty obrostlé větvičky) máme už jen 2, protože třetí následovala svou mateční rostlinu a přišla o kaudex.
Bez zajímavosti není ani fakt, že A.rhodesica je avonie s nejsevernějším výskytem. Literatura uvádí výskyt kromě RSA a Zimbabwe i Somálsko. Somálské A.rhodesica by měly být útlejší a jejich kaudexy méně kompaktní. S Jirkou se nám poštěstilo v jedné cizí sbírce zahlédnout avonie ze Somálska, které nebyly od A.rhodesica až tolik odlišné, ovšem neviděli jsme je v květu. Darované větvičky se nám nepodařilo zakořenit, což nás dodnes mrzí. V publikaci o rodu Avonia se uvádí, že existuje popis A.somaliensis, je však neúplný (chybí popis květů, plodů a semen), tudíž se jen těžko porovnává s A.rhodesica.
Tak tedy pokud se rozhodnete pěstovat A.rhodesica, dejte si pozor na vodu a následnou hnilobu.
V sezóně zalévejte přiměřeně (humusu prostý substrát by měl být
samozřejmostí), od podzimu do jara v chladnějším skleníku vodu jen
výjimečně v době teplých dnů, při pěstování v bytě nad topením bych
sem tam zalila i přes zimu(s největší opatrností). Určitě si rostlinu pojistěte
potomstvem (vegetativním i generativním), abyste nedopadli jako tehdy Jirka.
Když to dodržíte, můžete se dlouhé roky radovat ze skutečně vzácné a netradiční
miniatury, která vám neúnavně pokvete záplavou bílorůžových voňavých květů řadu
teplých letních odpolední. A věřte mi, je to nezapomenutelný a hlavně
nepřehlédnutelný zážitek. R.
Summary:
Description and experiences with growing of caudiciform Avonia rhodesica from family Portulacaceae.
Fotografie 2:
1. Rostlina s květy (Flowering plant)
2. Květ (The flower)
3. Řízek ze somálské avonie (The cutting of Avonia aff.rhodesica from Somalia)

