Jdi na obsah Jdi na menu
 


Adromischus cooperi

24. 11. 2007

                            Adromischus cooperi (Baker) Berger

Obrazek

 

ObrazekMožná ho máte také, tedy přesněji řečeno, pokud máte nějaký Adromischus, velice pravděpodobně je to i A.cooperi. Patří určitě mezi nejrozšířenější a nejsnáze pěstovatelné zástupce tohoto rodu, dokonce ho v odborné knize nazývají „začátečnický Adromischus“. Zahlédnete ho v prodeji snad na každé výstavě kaktusů a sukulentů. Mírně se podobá druhu, o kterém jsem psala naposledy. Stejně jako A.cristatus má i A.cooperi zvlněné koncové hrany listů. Liší se holým stonkem (bez vzdušnýchObrazek kořenů) a většinou ( jsou výjimky) i tmavězelenými až hnědofialovými skvrnami na zelených listech. Právě ve velikosti listů bývá A.cooperi velice variabilní, jednotlivé formy se liší délkou i šířkou listů.

V přírodě se vyskytuje na dvou omezených areálech v provincii Východní Kapsko. Spolu s A.cristatus, A.leucophyllus, A.marianiae a A.subviridis patří do sekce Longipedunculati (česky dlouzeřapíkaté). Přestože Obrazekse už v kultuře vyskytuje řadu let, občas se opět objevují nové formy od nejrůznějších sukulentních „terénních“ sběratelů. Rostliny pod dřívějším názvem A.festivus dnes už splynuly v jednu skupinu spolu s naším A.cooperi, takže už těžko rozlišíme, který byl který. Podle knihy Adromischus autorů Pilbeam, Rodgerson a Tribble, z které protentokrát čerpám odborné informace, A.festivus byl původně popsán jako ten s dlouhými listy, zužujícími se směrem ke špičce, zvlněnou hranou na vrcholu listu, kterýObrazek má i užší středovou část. A.cooperi má listy více trojúhelníkovitého tvaru, se širokou, zvlněnou hranou, zužující se zřetelně směrem k bázi listu. Jak vidíte na fotografiích, u nás ve sbírce se sešly obě formy a i já teď budu o něco moudřejší, která je která. Přiznám se, že dřív jsem se v tom ani za mák nevyznala. Současný popis bere ohledy na délky, šířky a tvary obou forem.

Květenství může být až 40cm dlouhé, zvonkovité květy bílorůžové barvy, z vnější strany „ojíněné“, mají na koncích delší cípy, zpětně ohnuté směrem ven. Uvnitř květu je většinou hodně nektaru, lákajícího včely.

ObrazekPěstování je velmi jednoduché, stačí obyčejný propustný substrát, v sezóně zálivka podle potřeby tak 1x za 10 až 14 dní, pokud byste to s vodou přeháněli, mohly by listy ošklivě popraskat, v lepším případě zohyzdit rostlinu, v horším případě dát možnost plísním a hnilobám vstoupit do rostliny. Množení je jako u většiny Crassulaceae snadné, stačí odlomit list a třeba na sucho nechat zakořenit. Výsevy bych prováděla jen u jiných vzácnějších druhů a jen z kontrolovaně sprášených výsevů (včelky jsou pilné nejen v přísloví). V zimě při nižší teplotě není třeba rostlinu zalévat vůbec.

V jednoduchosti je krása, takže i tento zdánlivě obyčejný Adromischus bych za úplně ošklivý nepovažovala. Má navíc tu výhodu, že je jako šváb při atomovém výbuchu – přežije téměř úplně všechno (přeháním J). R.

Fotografie:Obrazek

1.Adromischus cooperi

2.A.cooperi - menší forma

3.A.cooperi, Graaf - Reinet, RSA

4.A.cooperi f.festivus, near Kimberley, RSA

5.List

6.Květenství

7.Květy


Summary:

Description and experiences with growing of south-african Adromischus cooperi from family Crassulaceae.

Photographies:

1.Adromischus cooperi

2.A.cooperi - lesser form

3.A.cooperi, Graaf - Reinet, RSA

4.A.cooperi f.festivus, near Kimberley, RSA

5.Leaves

6.Inflorescence

7.Flowers

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář