Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lachenalia pusilla

19. 10. 2008

Lachenalia pusilla  Jacq.

 Obrazek

  

Fotografie 1:

1. Semenáče (Seedlings)

2. Rostliny s poupaty (Plants with buds)

3. Poupata (Buds)

...........................................................

Nedávno jsem si pod sebe sepsal všechny své nashromážděné lachenálie (se jménem i speciesky) a zjistil jsem, že už jsem hluboko zaříznul třetí desítku  (a to už vím minimálně o dalších pěti, jen co je Petr rozpikýruje…), přišel tedy vhodný čas po roce zase nějakou ukázat. Každý hospodář sklízí na podzim to, co zasil na jaře, případně loňského podzimu. Já v těchto dnech sklízím květenství jedné velezajímavé lachenálie, kterou jsem zasil před čtyřmi lety. Pak jsem sice víc jak půl roku čekal na první semenáče (jak už je u lachenálií běžné), ale zase jsem se jich dočkal v poměrně dost nečekaném mmnožství. Na to, jaká je to v podstatě vzácnost, pocházela semínka kupodivu od tuzemského distributora. Ony asi v našich krajích lachenálie na svůj masový vstup do sbírek teprve čekají, a kdoví, jestli se ho vůbec někdy dočkají... Přesto v celosvětovém měřítku jsou to velmi sbírané a ceněné jihoafrické cibuloviny a Lachenalia pusilla jednoznačně patří k těm nejatraktivnějším.

Jak už jsem na ZL psal, jsou rody Lachenalia a Polyxena velmi příbuzné a čas od času si „půjčují“ nějaký ten druh. Je to i případ dnešní lachenálky, která nějaký ten čas pobývala jako Polyxena pusilla. Je sice v rodě Lachenalia poněkud ojedinělá svým vzhledem, přesto má jednu podobnou sestřičku – L.barkeriana. Její ojedinělost spočívá v tom, že květenství  v podobě hustého bílého okolíku je zcela bezstonkové a přízemní. Vyrůstá ve středu ploché růžice 4-6 listů, drobných a většinou potečkovaných. Vzhledem k tomu, že L.pusilla roste v Kapsku na dost velkém areálu, vyskytuje se očekávaně v různých formách, s různými tvary listů. Chomáč bílých květů s vystupujícími tyčinkami, podobající se vzdáleně až masoniím, však zůstává. Navíc literatura uvádí, že jsou její květy zvláštně voňavé, což vzhledem ke své momentální rýmě nemohu ani potvrdit, ani vyvrátit. Ještě mě napadá, že další výhodou je samosprašnost rostliny, jen ta semena při klíčení na sebe občas nechávají nějakou dobu čekat.

Lachenálie se mi líbí čím dál, tím víc, o čemž svědčí moje početné stádečko květináčků, přesto jsem s jejich pěstováním stále na začátku. Jsou všechny nepřekvapivě striktně zimní, v létě vyžadují naprosté sucho a začínám se domnívat, že pro spokojený život potřebují v létě trochu „přismažit“ sluníčkem. Dokud jsem je dával na léto do chládku pod parapet, tak nic-moc. Letos jsem to nestihnul a zůstaly na svém zimním místě i přes horké léto. A kupodivu, jsou nyní nejkrásnější, jaké kdy byly. (Teď si nemohu vzpomenout, jakže bylo to přísloví o hloupém sedlákovi a velkých bramborách….?)

Doufám, že tento článeček trochu rehabilituje postavení lachenálií u naší sukulentní veřejnosti, pokud ovšem má základní podmínky pro zimní růst těchto cibulovin. Přesto, že už od loňska vozím květináčky s přebytečnými semenáčky L. pusilla na všechny akce, kterých se pravidelně zúčastňujeme, pokud moje paměť sahá, neprodal jsem do dneška jedinný, zatím jsem se jich zbavil vždy jen a pouze darováním….J.

Summary:

Description and experiences with growing of south- African Lachenalia pusilla from family Hyacinthaceae.

Fotografie 2:

1. Kvetoucí rostliny (Plants with flowers)

2. Detail květenství (Detail of inflorescence)

Obrazek


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář