ZEL(e)NÉ LISTY

Lachenalia peersii Marloth ex W.F.Barker

Fotografie 1 - Lachenalia peersii

.................................................................

Tak mě nakonec dostala. Ne ta lachenálka, ale jarní infekce. Celou zimu jsem vzorně zvyšoval svou imunitu a odolával všemu zákeřnému, a když už přišlo konečně astronomicky i opravdově jaro, tak se mi udělal knedlík v krku. Třeštění hlavy, kašel, rýma a další nepříjemnosti teď cloumají mým majestátem. To potom není moc chuť ani na kytky, i když ve skleníku i ve výsevním aparátu se začínají dít věci. A protože tohle není web o nemocech ale o kytkách, přehodím vyhýbku na další cibulovinu.

Asi většina návštěvníků už z třetí letošní lachenálie na ZL nadšením nejásá, ale mým osudem je ujímat se opuštěných rostlin a kde jinde než u nás se dočtete o botanické lachenálii? Některé skupiny kytek (nejen třeba sukulentů) jsou na tom relativně dobře - píše se o nich, vydávají se knížky, vznikají spolky a specializované weby, jenom ty cibuloviny jsou takový doplněk a přídavek. Ale co bych si ztěžoval, jak říká klasik –„nemusí pršet, stačí když kape“, i další malý článeček na Zelných listech může přispět k malé diverzní propagaci.

Většinou se snažíme ke každé rostlině napsat nějaký příběh nebo zvláštnost. U L. peersii nevím, čím bych ji ozvláštnil, prostě se jednou u mě objevila (opět jako dárek), nyní si příjemně kvete, není ani vzácná ani vyjímečná. Ale je hezká a…VONÍ PO KARAFIÁTECH! Tak přece jen něco, jenom to vzhledem ke své čichové indispozici v tomto čase nemohu nijak ověřit (ostatní v domácnosti jsou na tom hodně podobně).

Takže se to zúží jen na kratičké představení. Lachenalia peersii roste v přírodě na úplném pobřeží Západního Kapska, v oblasti Betty’s Bay, Hermanus a Caledon. Roste tam logicky na hodně písčitém podloží na plném slunci a někdy i v částečném polostínu. Podle této expozice se mění odstín barvy jejich listů – na plném slunci mívají různé červenavé až hnědavé tóny, literatura hovoří až o kaštanové. Naopak v zastíněnějších místech jsou kopinaté a ničím nezdobené listy pouze čistě zelené. Jde o středně velkou lachenálii do 30cm výšky se dvěma masivními vztyčenými listy, květenstvím je hrozen krátkých zvonečků základní krémové či bílé barvy se zelenými a hnědými tečkami. Starší, odkvétající květy dostávají růžové odstíny. Kvete na konci vegetace při plném olistění, je vidět, že snese i větší pravidelnou zálivku. Opět literatura zmiňuje, že k masovému kvetení této lachenálie někdy dochází po občasných požárech. .

Není to sice nějaká Miss Lachenalia, ale od dalších sestřiček v rodu se výrazně odlišuje a do specializovaných sbírek a kolekcí určitě patří. A jestli opravdu voní po karafiátech, tak stojí za hřích dvojnásobně.    J.

Summary:

Description and experiences with growing of Lachenalia peersii from Western Cape in RSA.

Fotografie 2:

1. Lachenalia peersii - květy (flowers)

2. Lachenalia peersii - nové květenství (new inflorescence)