ZEL(e)NÉ LISTY

Habranthus cardenasianus Traub & I.S.Nelson (1957)

Přestože se mi stále jako témata na články připomínají moje drimiopsisy a resnovy, představím dnes drobnou amarylku s malým příběhem. Posledních asi 35 let lze nazvat dobou cestovací. To, co za minulých dob nebylo možné, nebo jen s velkými problémy, je dnes až bezbřeze dostupné a tak se dnes vyráží do světa za různými cíly a do různých směrů. A tak i kamarádi kaktusáři spolu se sukulentáři obráží zajímavé destinace a pozorují sukulenty s doprovodnou vegetací v jejich domovinách.

Samozřejmě, že občas jim přitom na šatech uvízne nějaké to semínko a když jsou ta semínka pro ně nepotřebná, hledají koho jimi obdarují. A my jsme celkem občas právě těmi obdarovávanými

a tak se u nás objevují zajímavá semena z pozoruhodných rostlin z dalekých krajů. V mém případě jsou to nejčastěji semena cibulovin, ať už z jižní či východní Afriky a ještě častěji z obou Amerik, nejvíce z Argentiny, Chile, Bolívie a Peru.

Donátorem semen v tomto případě byl dobrý kamarád MUDr. Vacovský z Rokycan, který se na nás už dívá seshora. A třeba se společně s námi raduje z toho, jaké pěkné cibulky z jeho semínek vyrostly. Do svého pozdního, až téměř metuzalémského věku hodně jezdil s partou kamarádů do různých jihoamerických zemí a nikdy na nás nezapomněl, když mu po návratu z obleku či ponožek nějaké to semínko vypadlo.

Tahle semínka byla z Bolívie a po asi 5 letech po vysetí poprvé vykvetla. Tím bylo jasné, kam cibulky zařadit – byly z čeledi Amaryllidaceae a to buď Zephyranthes nebo Habranthus. Ono vztah těchto dvou, blízce příbuzných rodů byl vždy celkem zapeklitý a rozdíly mezi nimi velmi malé. Nakonec v roce 2019 nějaká poslední revize oba rody spojila v jeden a nyní je to (snad) Zephyranthes subg. Zephyranthes a Zephyranthes subg. Habranthus. Čili všechno jsou to po novu zefyranty.

Jistým amatérským bádáním se nám podařilo vyeliminovat pravděpodobné jméno pro naši bolivijskou cibulovinu a dospěli jsme k Habranthus cardenasianus (bráno po staru). Jméno má po pilném bolivijském botanikovi Martínu Cárdenasovi Hermosovi (1899-1973), který popisoval místní flóru a je po něm pojmenováno spousta rostlin. Přesto, že popisovaná kytka pocházela z lokality blízko Santa Cruz v Bolívii, většina následně objevených výskytů byla v severní Argentině (provincie Catamarca, Cordoba, Jujuy, Salta a Santiago del Estero). I proto má tato cibulovina hodně synonym.

Něco k samotné rostlině – na zimu zatahuje listy, u nás vegetuje v létě, v druhé polovině léta nakvétá. Cibule jsou docela robustní, zhruba kolem 5cm, listy 20-30cm dlouhé a krásné rozevřené bílé květy kolem 5-6cm.

Polovinu narostlých cibulek jsme dodali do místní botanické zahrady do bolivijské expozice. Snad se tak naplnil ten nejsprávnější osud darovaných semínek přivezených z Bolívie přes Rokycany až do Plzně. Aspoň takhe děkujeme panu doktorovi za jeho dobré skutky.

J.