ZEL(e)NÉ LISTY

Bulbine natalensis Baker (1896)

Fotografie 1 - Bulbine natalensis

........................................................................

Když jsem pronesla myšlenku, že bych napsala o právě kvetoucí Bulbine natalesis, Jirka mé nadšení začal krotit s tím, že už asi o tomto druhu psal. Docela by mě to mrzelo, protože jsme si tuto bulbinu kdysi vyseli ze semen, zakoupených za našimi západními hranicemi a rostlinky doslova vypiplali až k jejich dospělosti. Skutečně mi připomínaly další dva druhy naší sbírky: B. aloides a B. latifolia, předpokládala jsem však, že matku – autorku semen německý věhlasný pěstitel určil správně. Raději jsem tedy vše překontrolovala a zjistila, že encyklopedie skutečně rozlišuje druhy B. latifolia (zastoupený již na ZL) a B. natalensis.

B. natalensis pochází z jihoafrických provincií Východní Kapsko a KwaZulu – Natal. Patří mezi druhy bez kaudexíku, pod zemí má jen dužnaté žluté kořeny. Listy jsou stálezelené, pochopitelně v období sucha staré odspodu zasychají a časem se tak ukáže krátký tlustý stonek. Mladé listy úzce trojúhelníkovitého tvaru však zůstávají v horní růžici. Jejich velikost (8,5 – 13 x 3,5 – 4,4 cm) je jeden z rozdílů oproti podstatně urostlejším listům B. latifolia (19 – 40 x 3 – 6 cm).

Květenství, které se objevuje podobně jako u dalších bulbin koncem jara, dorůstá do výšky až půl metru (u B. latifolia je to až 1 m). Naše dvouletá rostlina má stvol podstatně kratší, asi tak deseticentimetrový. Žluté květy, otevírající se v teplých dnech, nezapřou rod Bulbine, na nitkách tyčinek se objevuje charakteristické obrvení.

Při hledání na internetu jsem našla pár zajímavých údajů. Prvním je to, že tento druh snáší i teploty mírně pod bodem mrazu – snad až – 4°C. Další zajímavostí je obsah tkání tohoto druhu. Rostlina je plná různých hormonů, uvádí se hlavně testosteron, takže byla a asi stále je domorodci využívaná jako přírodní afrodiziakum. Pokusy na laboratorních zvířatech tento fakt potvrdily, zároveň se však ukázalo toxické působení na některé tělesné orgány – hlavně ledviny a játra. Potřebné látky by se tedy měly získávat pod odborným dohledem, aby se vyloučily látky negativní a podle nejrůznějších odkazů se už nějaké průmyslově vyráběné preparáty s rostlinnými steroidy nabízejí.

Tak nevím, jestli jsem vás přesvědčila o zajímavosti této rostliny, uznávám, že rod obsahuje druhy mnohem atraktivnější a krásnější. „Natalensiska“ je však naprosto nenáročná letní rostlina, snášející i méně opatrné zacházení a jak vidíte, její největší tajemství se ukrývá uvnitř (safra, není to zas nějaký použitý reklamní slogan?). R.

Fotografie 2 - Květenství B. natalensis