Sobotní návštěva u Jany Černé
Sobotní návštěva u Jany Černé
Každý asi víte z vlastní zkušenosti, že soukromá sbírka, aby nějak vypadala a třeba se 
i profilovala, se buduje dlouhá léta. Už několikrát se zde na ZL objevily příspěvky veřejně hovořící či alespoň naznačující, že právě to budování bývá mnohdy krušné, chvílemi i zcestné, ale s odstupem času na to vzpomínáme se shovívavým úsměvem, protože podobným procesem prošla naprostá většina i dnes slavných pěstitelů. Právě v době, kdy jsme do sbírky brali všechny pěkné kytky, které jsme kde viděli, nebo dostali, se rozhoduje, kterým konkrétním směrem vykročíme, protože je jasné, že pokud nechceme, aby nás kytky vytlačily z bytu, musíme se rozhodnout, které ano a které už ne. Ale proč o tom přemýšlím? Jeden letní víkendový den jsme se vraceli s Jirkou z jedné vydařené návštěvy a vezli jsme domů Janu Černou, která tam byla spolu s námi.
Na vysvětlenou: pro Janu Černou 
mám nekonečně sympatií, protože jsme zhruba bez týdne stejně staré (teda mladé J) a k tomu ještě dostatečně praštěné, abychom nějak obstály mezi všemi šílenými chlapy – kaktusáři a sukulentáři. Jany sbírka je přesně ve stavu, ve kterém byla ta moje před několika málo lety: najdete zde sukulenty všeho druhu, kaktusové i nekaktusové. Jana má navíc výhodu, kterou jsem já dříve neměla: má k dispozici většinu sice menší, ale alespoň nějaké zahrádky za domem s možností zimování rostlin v domě.
Už když vstupujete do domu, vstupní schodiště lemují rostliny v keramických nádobách. Za řadovým domem na úzké zahradě uvidíte na všech možných a hlavně 
vhodných plochách místa pro nekaktusové sukulenty. Větší kytky stojí na podložkách na trávníku, havorcie asi přivítaly místo ve stínu ovocného stromu, který je dostatečně ochraňuje před přebytkem slunce. Kaktusy našly azyl v menším skleníku a přístřešku vedle něj. Rostlin nebylo nijak závratné a nezvladatelné množství, takže nebyl problém, abychom si nad spoustou z nich popovídali, odkud která pochází. Na všech rostlinách byla znát pečlivost při jejich ošetřování a hlavně přemýšlění nad tím, kde a jak by bylo kytce nejlíp. Je jasné, že pokud bude Jany sběratelská vášeń pokračovat, asi budou některé skupiny rostlin přibývat na úkor druhých, přeci jen zahrada není nafukovací. Jana však zatím nedělá rozdíly mezi kaktusem a nekaktusovým sukulentem a hledá krásu u obojích. A přátelé, položme si ruku na srdce, nemá to takhle nějak být? R.
Fotografie:
1.Jana Černá v rozpravě nad kytkami
2.Přehlídka rostlin
3.Nad havorciemi
4.Zahrádka se skleníkem
Summary:
Visit to cacti and succulent collection of Jana Černá.
Photographies:
1.Jana Černá talking about plants
2.Display of plants
3.Above haworthias
4.Garden with greenhouse
Zpět na úvodní stránku (Home) www.zelenelisty.estranky.cz
Náhledy fotografií ze složky U Jany Černé - červenec 2007
