ZEL(e)NÉ LISTY

Nedělní návštěva u Ládi Petra.

Této dlouho odkládané návštěvě předcházela mírná hádka o prkotinu (jak jinak), takže jsme oba vyrazili na cestu značně rozladění. Hned na začátku jsme trochu zabloudili, což ještě zvýšilo Jirkovu skepsi, a tak cesta probíhala mlčky a v napjaté náladě. Popis cesty ke sbírce mi Láďa nadiktoval do telefonu, takže bylo na mně coby navigátorovi postarat se o správný směr a zdárné dojetí až na místo. Zapamatovala jsem si několik záchytných bodů, podle kterých bychom se měli orientovat. Po projetí kolem prvních z nich se Jirka zarputile držel mých rad, kterým ani za mák nevěřil. Ve mně byla malá dušička a ulevilo se mi až kousek před cílem, kdy jsme projeli kolem nepřehlédnutelného bodu na cestě a KUPODIVU jsme hned napoprvé dorazili až před branku Láďovy zahrady. Láďa Petr už nás vítal a nejdříve nás provedl rozsáhlou členitou zahradou s jezírkem, skalkami, voliérami a dokonce soukromým menhirem! Venku už byly vyletněny stolky se sukulenty, kaktusy, bonsajemi a my jsme velikým obloukem došli tam, odkud jsme vyšli – před obrovskou kovovou konstrukci, krytou stínící plachtou s cílem naší výpravy: rostlinami rodu Tillandsia. Láďa Petr je totiž známý jako velký znalec a pěstitel tilandsií a dalších epifytních rostlin. S Jirkou jsme si chtěli vybrat několik vhodných tilandsií na východní volnou stranu našeho polykarbonátovníku. Nemáme žádné zkušenosti, tak jsme zamýšleli poptat se Ládi, na co dát pozor, čeho se vyvarovat, abychom nové přírůstky v nejbližší době neuhubili.

Tilandsií zde bylo požehnaně, zelené, stříbrné, meličké, velké, obyčejné i vzácné. Odborník by je rozdělil asi lépe, ale my dva s Jirkou na ně koukali tzv. tilandiářsky nepolíbeně a já nestačila fotit zajímavé kousky, protože zajímavé se mi zdály skoro všechny. Ke spoustě tilandsií jsme od Ládi slyšeli nějakou historku, sem tam proloženou příhodným vtípkem, kterých má Láďa v zásobě nepřeberně. Návštěvu jsme zakončili v postarším vytápěném skleníku, který slouží jako úkryt pro všechny bromeliovité a zčásti i orchidejovité Láďovy poklady v chladné části roku. Zde jsme z Ládi vyžebrali docela zajímavou neznámou rostlinu rodu Sansevieria, která zde stála opuštěná a viditelně bezprizorní pod stolem. Pak následoval Láďův odchod do tmavých útrob skleníku a chvíle napjatého očekávání: Láďa nám totiž vybíral tilandsie, vhodné pro naše začátečnické pokusy. Vybral velice dobře, rostliny vypadaly moc pěkně a to nám k tomu Láďa dal i špalíčky, na které se tilandsie vyvazují a v závěru i odborně přimontoval na rostliny jmenovky. Co víc bychom si mohli přát.

Ač se návštěva oproti očekávání protáhla na víc než dvě hodiny, stálo to za to. Láďa je neúnavný vypravěč a tilandsiím rozumí víc, než kdo jiný. A co je pro začátečníka lepší, než se svěřit do rukou shovívavého odborníka? Cesta zpátky už probíhala v klidu, s uspokojením jsme okukovali nádherné rostliny v tašce a po chmurech, které stály na začátku cesty, nebylo už ani vidu. R.

Fotografie:

1.Láďa Petr s kaktusem!

2.Láďa Petr s tilandsií

3.U bromelií

4.V debatě nad tilandsiemi

Rozsáhlejší fotodokumentaci

návštěvy najdete ve fotogalerii

U Ládi Petra - červen 2007.

Summary:

Sunday visit to Ladislav Petr, experienced grower of epifytic plants mainly from genus Tillandsia.

Photographies:
1.Ladislav Petr with cacti
2.Ladislav Petr with Tillandsia
3.Near Bromelia
4.Talking above Tillandsias
More photographies in photogallery U Ládi Petra - červen 2007

Zpět na úvodní stránku (Home) www.zelenelisty.estranky.cz