ZEL(e)NÉ LISTY

Návštěva trojská aneb Fata Morgana v BZ Trója

Fotografie 1:

1. Skleník Fata Morgana

2. Eva Smržová

..........................................................

Na úvod si vypůjčím začátek jedné už stařičké písně folkrockové kapely Marsyas – „Už je tomu skoro rok, co jsem tě po všech čertech hledal, jako záminku jsem si vzal vypůjčenou knihu…“. Je to sice lehce básnicky vyjádřeno, ale v podstatě to velmi přesně vystihuje situaci konce loňského února, kdy jsme se po delších domlouvacích manévrech dohodli na termínu návštěvy v zimní Fatě Morganě s její vedoucí Evou Smržovou. Nějaké to sobotní bloudění (po všech čertech) po Praze také bylo a vlastně i nějaké vypůjčené a vracené knížky byly ve hře též.

Botanické zahrady mají zcela určitě mnoho důvodů pro svou existenci a z hlediska návštěvníka je lze vnímat různými způsoby. Pro většinu kytičkářů s omezenými prostory pro jejich sbírečky jsou však veřejně přístupné a velké expozice našich botanických zahrad něco mezi chrámem a rajskou zahradou. Jednou z vlajkových lodí českých botanických zahrad je ta pražská trojská, s jedinečnou skleníkovou expozicí s příznačným názvem Fata Morgana. Je to velmi atraktivní prostor, originální nejen svojí konstrukcí a koncepcí, ale pro nás amatérské botaniky nejzajímavější hlavně svým obsahem. Velké skleníkové „S“ má uvnitř tři hlavní oddělení, propojené i oddělené zároveň. První od vstupu je sukulentní část se suchomilnou a aridní výsadbou, pro nás sukulentáře největší lákadlo Faty Morgany. Do druhé největší části, tvořené nížinným deštným pralesem, se prochází originálním podchodem s obrovskými zabudovanými akvárii. Tato tropická, vhká a teplá sekce s jezírky a můstky je plná pralesních kytek v nádherném propletenci v několika rostlinných patrech. Pak už nás čeká třetí horská část, která je velkou chloubou Faty. Každý pěstitel ví, že zrovna horské a vysokohorské kytky jsou na udržení v kultuře nejtěžší. Tady se s tím ale díky specielní klimatizaci dokázali vypořádat a rostliny v této sekci jsou jinde nevídané, protože nepěstovatelné.

Snad vás fotky v přiložené fotogalerii přesvědčí, že si na pořádné prohlédnutí celého komplexu musíte rezervovat opravdu několik celých hodin. Nemá význam vyjmenovat a vytrhnout z tohoto celku jenom některé druhy nebo exempláře. Každá návštěva Faty Morgany je pro opravdového milovníka flóry opravdovým Zjevením, ať už si pro ni uděláte čas kdykoliv během roku. Fotografovat se smí a je opravdu co.

Díky velké obětavosti a ochotě Evy Smržové, která nám Zelňákům věnovala půl slunečné soboty, jsme mohli dokonce nahlédnout i do části veřejnosti nepřístupné, do zásobních skleníků pod Fatou Morgánou. Tam už naše nadšení opravdu neznalo mezí, protože jsme se dostávali do intimní blízkosti naprostých botanických unikátů například z oblasti sukulentů i mých milovaných cibulovin. To jsou ty okamžiky naprostého štěstí, kdy člověk nevnímá žízeň, hlad, únavu, čas, prostě nic jiného než kytky a kytky a kytky! A ještě si na ně může i sáhnout…..

Začal jsem písní od Marsyas, bylo by namístě podobně poeticky i končit. V jednom textu od téže kapely se s nadhledem řeší problém s dáváním, braním a děkováním – „Dávám, tak ber, poslouchej, dávám, tak ber, i to se dnes stává, když nemáš tak ber…(však ty jednou splatíš dluhy svý i mý).“. Mně už nezbývá než doufat, že takovou radost, jakou Eva udělala tenkrát nám dvěma zeleným bláznům, jí osud oplatí stejně bohatě a že se aspoň trochu bavila naším neskrývaným nadšením a jásotem nad „její“ botanickou zahradou. J.

Více fotografií najdete ve fotogalerii Návštěva trojská - Praha BZ Trója

Fotografie 2 - Eva Smržová ve skleníku Fata Morgana