Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výsevy tentokrát krok za krokem

5. 1. 2009

Výsevy tentokrát krok za krokem

Obrazek



Naše předchozí povídání o výsevech bylo možná nějakým způsobem záslužné, leč pro toho, kdo ještě nikdy nevyséval, mnoho konkrétního neřeklo. Tento díl výsevního seriálu by to měl napravit a ukázat vám krok za krokem, jak vyséváme my dva s Jirkou. Pochopitelně každý si musí najít nějaký svůj postup, berte to tedy jako jeden z mnoha možných způsobů.

Shodou okolností se právě v těchto dnech chystáme na další dávku výsevů, je to tedy právě aktuální téma, které by snad mohlo oslovit dosud váhající zájemce o tento bohulibý proces. Nejdříve vyjmenuji věci, u nás nezbytné pro zahájení výsevů:

1. Kvalitní vyčištěná semena z ověřených zdrojů, třeba i vlastních

2. Jmenovky z trvanlivého a omyvatelného materiálu, délky menší než šířka výsevových květináčků a šířky dostatečné k tomu, aby se na přední stranu vešly všechny potřebné údaje (úplný název rostliny, lokalita, zdroj semen, datum výsevu)- k dostání např. v Chrudimi a upravené nůžkami na požadovaný formát

3. Čisté výsevové květináčky - používáme buď nižší, černé-tvrdé-hranaté velikosti 6x6cm, nebo rezavěhnědé-měkké-hranaté, velikosti 5x5cm (k dostání v Chrudimi nebo i v OBI)

4. Kamínky, vhodné na spodní drenáž do květináčků

5. Nakoupený výsevový substrát na bázi rašeliny, smíchaný s dostatečným podílem bílého písku (zhruba 1:1). My už z pohodlnosti nepropařujeme, ale pro začátečníky to doporučuji - stačí jej navlhčený dát v otevřeném mikrotenovém sáčku do mikrovlnky na půl plného výkonu po dobu asi 10 minut, a pak nechat vystydnout. Pokud možno provádět v nepřítomnosti manželky či družky. nebo naopak za její plné podpory. Nespotřebovaný substrát zase dobře uzavřete, ať nepřesychá a nemůžou k němu všudypřítomné spóry plísní.

6, Suchý písek různé zrnitosti (ne červený) na zasypání některých semen

7. Pinzeta, dobře ořezaná tužka (pozor na popisovače, žádný není věčný)

8. Nějaká plochá nádoba s vodou na podmáčení

9. Krabičky od nanukového dortu s odloupnutou etiketou a průsvitným horním dílem

10. Previcur(výsevový fungicid), nebo něco na ten způsob

11. U nás výsevový aparát se dvěma zářivkami a bez bočních dílů, jinak nepříliš studené místo bez hrozby převrhnutí výsevů a bez přímého slunce (ne nad topením, aby se zavřené krabičky nepřehřívaly)

12. I když to nejsou věci, potřebujete nadšení a hodně štěstí

Snad jsem na nic nezapomněla a jestli ano, možná na to přijdu vzápětí.

Když máme všechny věci, suroviny a hlavně semena nachystány, vybereme si nějaký poklidný večer, rozložíme na stole noviny a začne výsevní manufaktura. Jirka většinou míchá substrát a plní ho do květináčků (dnem druhého květináčku substrát upěchuje tak centimetr pod povrch), já píšu jmenovky a seju semínka. Všechny menší nechávám na povrchu, ty větší (euforbie, dřeviny, atd.) mírně zatlačím pod povrch. Většinou se snažíme nechat každému druhu jeden květináček (je to dobré pro další manipulaci s vyklíčenými rostlinkami), jen pokud je velmi malý počet semen nějakého druhu, dávám na druhou půlku květináčku jiný, málo početný, snadno rozpoznatelný druh. Květináčky postavím do nádoby s vodou, aby spodními odtokovými otvory nasály vodu (povrch substrátu se začne lesknout). Pak se vyplatí postříkat povrch substrátu i semena roztokem přípravku s názvem Previcur (stačí Hobby balení a vybírejte doporučené ředění pro okrasné rostliny), který by měl uchránit semena před atakem plísní. Poš.kozená (rozmačkaná, neúplná) semena nemá cenu vysévat, většinou začnou rychle plesnivět a mohou nakazit i ta zdravá. Jednoděložné rostliny (cibuloviny, aloe, agave, havorcie atd.) se vyplatí zasypat slabou vrstvičkou písku. Květináčky dáváme po čtyřech do krabiček od nanukových dortů a uzavřeme (vznikne vlhké prostředí a výsevy jsou zčásti chráněné před smutnicemi a spórami plísní). Od konce ledna do léta můžete vysévat bez výsevového aparátu, na podzim a v zimě je dobré přisvětlovat. Krabičky pokud možno denně kontrolujeme (vychytáte tak počínající plísně) a pokud vyklíčí většina rostlinek, je dobré výsev začít opatrně pootevřením větrat. snadno k sobě přeskupíte vyklíčené druhy a jednoho dne můžete nechat krabičky pootevřené celodenně. Hlídejte, aby květináčky permanentně nestály ve vodě a aby na druhou stranu příliš nevysychaly, aby se neobjevily plísně a aby výsev nenapadly larvy smutnic. Větráním se rostlinky začnou otužovat a v tu dobu je dobré umístit je co nejblíž oknu, aby se zvláště kompaktní druhy už v mládí příliš nezdeformovaly nedostatkem světla. V původním květináčku nechte rostlinky, dokud neudělají pravé listy (ty úplně první listy jsou listy děložní). To by asi pro začátek stačilo, znovu zdůrazňujeme, že je to náš postup, který platí tak pro 80% druhů, a je možné, že zrovna vy vyséváte jinak. Ale tak už to bývá a je to naprosto v pořádku. Náš postup jsme uvedli jen pro ty, kteří vůbec nevědí jak začít a kvůli tomu se zatím výsevů bojí. Tak tedy nebojte se a s chutí do toho. R.

Summary:

Our process of sowing the seeds.

Obrazek


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Dekuji za rady a snad né jenom za sebe

(Václav Šubrt, 25. 3. 2009 16:55)

Sukulenty mám rád a stále objevuji nějaké nové.Ale stejně všechny neobjevím a ani neuvidím.(je jich moc).Zhotovil jsem si takovou mini množárnu a Vaše rady se mi zrovna hodili.Tak jdu na to a ještě jednou Děkuji!!!

Výsevy

(Radka, 6. 1. 2009 10:34)

Už dva roky téměř vše vyséváme pod zářivkami, kde při zapnutí (na půl dne) bývá kolem 28°a po vypnutí to klesá zhruba k 18°. To kolísání je naprosto přirozené, myslím, že v přírodě se západem slunce také teploty poklesají. Pod zářivky nedáváme jen některé cibuloviny, peperomie, semena rodu Othonna, pelargonia a některé dřeviny (vše putuje do světlého chladnějšího sklepa, nebo do skleníku pod stoly). Máme to už odzkoušené a funguje to. Jakmile nám výsevy vyklíčí, dáváme je na nějaký čas do kuchyně k oknu na stolek u topení, kde bývá normálně kolem 17 - 18°a po odpoledním zatopení to stoupá na vyšší teploty. Na noc topení vypínáme. Až když jsou semenáčky silnější (individuální podle druhů), putují výsevy do skleníku na světlo a hlavně na vzduch a tehdy už na teplotách tolik nezáleží. Od jara je tento přesun daleko rychlejší, pohyb vzduchu a dostatek světla dělá s rostlinkami divy.

Nižší teploty v noci

(Mirek, 6. 1. 2009 8:15)

Návod přišel pozdě - svůj první výsev sem spáchal už v neděli. Co si myslíte o přemísťování výsevů na noc do chladna (cca 10°C) popř. pro které druhy je vhodné? Jaké teploty snášejí semenáčky po vyklíčení?