ZEL(e)NÉ LISTY

Lovecký průvodce pro začínající sukulentáře aneb kudy na nové kytky

Fotografie 1:

Začnete třeba s jednou kytkou z nějaké výstavy....

............................................................................

Čas od času dostane i vytrvalý werbářník chuť na nějaké obecnější zel(e)né téma. Teď je třeba pár (tý)dnů klid, ale občas nestačíme odpovídat na maily sukulentůchtivých zájemců, kdeže jsou seznamy našich přebytků a že tamhleta kytka na naší fotce má malou odnož a jestli by nešla poslat (a podobně). My ale naše stránky netvoříme proto, abychom kytky rozesílali (prodávali), ani abychom se chlubili svou sbírkou, prostě se nám naše sukulenty (a další naši miláčkové) líbí a chceme jejich pěstování hlavně šířit a propagovat! O své drobné zkušenosti se rádi podělíme, své amatérské fotky rádi ukážeme a s každým nadšencem rádi nadšeně zakomunikujeme. Tu trochu nadpočetných semenáčů a odnoží poskytujeme raději osobně, buď na několika málo výstavních (a prodejních) akcích nebo u nás ve sbírce. Protože se mi však zdá, že poptávka po sukulentech v poslední době nějak ze strany hlavně zájemců propadnuvších nové vášni roste, přivedlo mě to k napsání těchto řádků.

Kde tedy obecně získávat další rostliny na poloprázdné parapety a do zahálejících fóliovníků a skleníků? Kudy vede cesta k zajímavé sbírce napříč sukulentním světem nebo ke sbírce specializované? Kde tedy rozhodit sítě, kde buď usednout trpělivě na sukulentní posedy či kam dychtivě vyrazit na safari za sukulenty? Kde jsou ony revíry sukulentům zaslíbené a nádhernými kousky oplývající?

Časy se (samozřejmě) mění…Krásná a pravdivá píseň, ale také dnešní každodenní realita. Co bylo dřív, už není a dnes hlavně všechno souvisí s internetem. Tam také vedou první kroky nového užaslého budoucího sukulentáře a už se to surfuje a už se to brousí …. Před rokem a půl, když jsme začínali se ZL, tu bylo docela prázdné místo, co se týče internetových popularizačních článků a teď nám konečně nové (a dobré) sukulentní české weby přece jen radostně přibývají (a je konečně na internetu co číst). Na většině z nich se sukulentní nováček nějakého seznámku dopídí, někdy jen holého seznamu, někdy vylepšeného fotografiemi a v těch nejlepších případech i doplněném nějakými pěstitelskými informacemi. Jaká to krása! V každém z nás dříme podléhač nebo maniak. Podlehnout sukulentům je krásné a zavášnit si s těmi ztloustlíky je velká závislost. Proto brzo těch několik dnešních tuzemských nabídkových webů novému ztracenci přestane stačit. Kudy tedy dál?

Těch loveckých cestiček je pochopitelně mnoho a loveckých metod ještě víc. Proto mohu jen naznačit (jak už to pro moudré čtenáře bývá)…..Jedna z cest, jak se dobrati dalších kytek v našich zemích nenabízených, je vykouknout za hranice. S tvrdou (a stále tvrdší) korunou to vlastně není žádný problém – Evropa i zámoří je plná zasílatelských firem, které budou potěšeny vaší platbou a po ní pak zašlou, co hrdlo ráčí. Pro ty impulzivnější jedince se nabízí i možnost vyrazit za onu kdysi neprostupnou železnou oponu osobně a blízké evropské pěstírny navštívit (předem před touto možností maličko varuji, vrátíte se s vyprázdněnými kreditkami a jen poloplným autem!). Sám jsem se ještě neodvážil, využívám k tomu služeb svých otrlejších přátel, kteří ochotně pár sukulentních či cibulových špeků z oněch končin přivezou. Jistou podvariantou získávání materiálu za hranicemi je objednávání semen rostlin ze zahraničních katalogů (naopak vřele doporučuji!!!). Podle našich ověřených zkušeností, semena povětšinou spolehlivě klíčí a za pár babek získáte velmi kvalitní potomky lokalitních rostlin, navíc od mala zvyklé na vaši péči. S již staršími zakoupenými rostlinami je totiž trochu potíž, stejně jako starší člověk si i starší rostliny trochu hůř zvykají na nové podmínky. Ono vůbec procházení katalogů semen (a to prosím i těch tuzemských) a následné vysévání novinek a vzácností je jedna z nejsprávnějších (i když poctivě přiznávám i nejpomalejších) způsobů růstu vaší budoucí sbírky.

Jiný způsob sukulentního lovu je předem zkompletovat, a pak postupně obrážet všechny kaktusovo-sukulentní výstavy a podobné akce v Čechách, na Moravě a určitě i na Slovensku. Co region, to jiné kytky, to co je někde vzácné, je jinde plevel a naopak. Dají se tak objevit vskutku nečekané poklady! I my dodnes vyrážíme na podobné akce a nikdy se nevracíme s prázdnou.

To, co bych si ale dovolil doporučit nejvíc, je obrnit se trpělivostí a literaturou. Žádná kytka neuteče, každý se svého vytouženého pokladu dočká (to je moudro, viďte…?). I když také patřím mezi „kluboskeptiky“, je v každém regionu velkou studnicí nádherných sbírkových kytek místní tzv. „Kaktusářský klub“. Poptejte se a nebojte, nemusíte se stát hned členem, ale pro začátek jen jakýmsi pozorovatelem, účastnícím se některých společných akcí (některým tento status quo vydrží léta). Nakonec oni ten název zas tak doslova nemyslí, u každého kaktusáře (!!!) se najdou i sukulenty a v každém kaktusovém klubu postupně objevíte i většinové sukulentáře (tedy něco jako pěstitele „podobojí“ s převahou „zelí“). A proniknout osobně do jakékoli takové promíšené sbírky a pokochat se „v tváří v tvář“ s letitými sukulenty, je nádherný zážitek, a věřte – nikdy neodejdete s prázdnou. Určitě vás to finančně nezruinuje, a pokud si někdy neodnesete úplně všechno viděné a vytoužené, on vám to ten majitel sbírky třeba do příště namnoží. Tento způsob lovu je báječný v tom, že pod oním konkrétním přírůstkem ve své sbírce budete navždy vidět původního pěstitele, nebo dárce.

Vrcholným způsobem získávání rostlinného materiálu do vaší (už poněkud vyzrálejší) sbírky je výměna rostlin. Pokud už máte základ své sbírky spočívající na ne-běžných rostlinách a zvládnete-li způsob jejich množení, otvírá se před vámi ten pravý sukulentní svět (ne-li přímo vesmír). Jako rovný s rovným - nabízet a měnit svůj kvalitní materiál za obdobný jiný kvalitní materiál (ať už jako semena, nebo rostliny)…. Vrcholem vrcholů je stát se pak členem nějaké specializované sekce (a dnes už je jedno, jestli národní nebo nadnárodní) a měnit svoje přebytky s ostatními specialisty v jedné úzké skupině sukulentů. Ale znáte to – štěstí přeje připraveným, a nejlepší přípravou je právě ona odborná (bohužel zahraniční) literatura, na základě které se můžete teoreticky připravit na spolupráci s jinými specialisty ve zvoleném oboru pěstování sukulentů.

Ale to jsem se ale dostal úplně jinam, než jsem měl v úmyslu na začátku, tedy k radám začínajícím sukulentářům. Milí trpěliví čtenářové ZL, odpusťte tedy můj nezvládnutý projev udělování rad nadšeným začátečníkům (a určitě i začátečnicím…) a pěstujte svůj nádherný koníček, jak je zrovna vám libo. J.

Summary:

Where look for new plants to your collection.

Fotografie 2:

.....a za x let můžete mít podobně velké sbírky...