ZEL(e)NÉ LISTY

Jak jsme nestínili  aneb když si příroda s technikou podá ruku……..

Dnešní hlášení o zkušenostech se skleníkem bude sice krátké, leč úderné. Je totiž o dvou neblahých faktorech ve sklenících – vysoké teplotě a nadbytku slunečního svitu.

Tak máme za sebou první horké dny s pražícím sluníčkem a my jsme s naším polykarbonátovníkem zase o něco chytřejší. Tedy za prvé, vypadá to, že se asi hlavní část sbírky do fóliáků nepostěhuje (jak předpokládal Jirka – notorický skeptik před sezónou – pozn. R.). Ono totiž v našem tunelu je (oproti mému očekávání) výrazně chladněji než ve fóliáku, i když jsou oba stejně naskrz větrané. Přece jenom skleník je víc „na tahu“ přirozenému průvanu v naší ulici a fóliák je za domem mírně „za větrem“. Rozdíl je 5 až 8°C, podle toho, jak táhne. Když to fouká řádně, je dokonce rozdíl ve prospěch skleníku ještě větší. Zle tedy bude, až se potká prudký slunce svit s bezvětřím, pak možná nezbyde, než nasadit větráky. Uvidíme.

Druhý (oběma nečekaný) efekt nastal v okamžiku, než jsme technicky vymysleli a následně zrealizovali nějaké přistínění aspoň nad tou částí skleníku, kde jsou rostliny, u kterých jsme si byli jisti jejich jásotem nad troškou stínu v parných letních dnech ( Haworthie, Gasterie, Sinningie a podobné fajnovky), ostré sluníčko se nám opřelo do střechy a……..nestalo se nic! Žádná z uvedených fajnovek ani  v podstatě nic dalšího se nepopálilo a dokonce kytky vypadají, že si kolektivně lebedí. Přesto, že bylo venku fakt hodně přes třicet, nějak se nám ty světelno-tepelno-větrné podmínky ve skleníku poskládaly tak, že sukulentíci ani cibulky neprotestují, spíš jim je to ku prospěchu. Zřejmě náš tříkomůrkový Macrolon odvádí dobře svou práci a dobře nám láme světlo v době, kdy přes poledne praží přímo z jihu do střechy a naopak ráno z východu a večer od západu dostanou kytky nefalšované UV přes otevřené boky. Tyto boky skleníku nandaváme jenom v těch dnech, kdy rosničkáři hrozí tornády a vichřicemi, jinak je ve dne v noci „otevřeno“.  V tyto dny míváme ranní minima i mezi 5-10°C a i vyložení teplomilci z Madagaskaru a východní Afriky neprotestují. Další, asi původně neočekávaný efekt velkého střídání teplot den-noc, rostlinám prospívá nebo aspoň neubližuje.

Takže prozatímní závěry: NESTĚHUJEME a NESTÍNÍME!        J.

Fotografie:

1.Náš "skleníkový" experiment

2.Skupina rostlin rodu Haworthia a Astroloba

Summary:

Article about unexpectedly friendly conditions in our experimental polycarbonatehouse.

Photographies:

1.Our "greenhouse" experiment

2.Group of plants of genus Haworthia and Asroloba

Zpět na úvodní stránku (Home) www.zelenelisty.estranky.cz