Jdi na obsah Jdi na menu
 


Haworthia - zájem pěstitelů roste - 3.díl

7. 9. 2008

Haworthia - zájem pěstitelů roste - 3.díl

Obrazek


Fotografie 1 (foto A.Tomandl):

Druhy vhodné pro množení listovými řízky (Species for propagate from leaf cutting)

1. Haworthia truncata - stáří 28.let (plant 28 years old)

2. Haworthia truncata v.maughanii

.......................................................................................................

Choroby a škůdci

Oproti jiným sukulentům patří zástupci rodu Haworthia k těm nejodolnějším. Mimo již zmíněného necitlivého předávkování vodou, které vede ke ztrátě kořenů, a možného popálení rostlin, hrozí zejména výskyt červce kořenového /tzv. vlnatka/ popř. polyfágních háďátek. Příznaky mohou být zastavení růstu, snížení vitality a květuschopnosti rostlin jako následky chřadnutí a ztráty kořenů. Při silnějším napadení lze objevit škůdce i mezi listy nebo na bázi rostliny a pochopitelně při přesazování na kořenech. Jiní červci se objevují poměrně vzácně. Rostliny napadené škůdci ošetříme některým z insekticidů v předepsané koncentraci, důkladnou zálivku opakujeme po cca 12 dnech. Zjistíme-li napadení kořenů v zimních měsících, kdy zálivka není žádoucí, vyjmeme rostliny, odstraníme substrát a ošetříme jednotlivě ponořením do roztoku chemikálie. Silně poškozené kořeny odřežeme a po několika dnech znovu zasadíme. Na jaře a na podzim je vhodná preventivní zálivka insekticidem /Sumithion, Nurelle, Confidor apod./. Do substrátu je možné při sázení přidat také granulovaný insekticid, osvědčil se např. přípravek Vydate.

Při ztrátě kořenů odstraníme všechny napadené části, ošetříme fungicidem a po zaschnutí řezných ran na stinném místě rostlinu znovu zakořeníme. Pro zakořeňování se osvědčil perlit nebo tuf o jemné granulaci. Možná je také preventivní zálivka roztokem fungicidu v průběhu vegetace.

Vegetativní rozmnožování

Tento způsob rozmnožování rostlin zaručuje z biologického hlediska nedotčené předávání rodičova genomu, avšak z vývojového hlediska neumožňuje vznik mutací nutných k přizpůsobování se měnícímu životnímu prostředí. Pro pěstitele je nejsnadnější využít k rozmnožování odnoží, které většina druhů tvoří v dostatečném počtu.. Větší odnože navíc často mají vlastní kořenový systém a po oddělení od mateční rostliny, např. během přesazování, je možné nechat je 2 – 3 dny zaschnou a zasadit. U některých druhů stačí odnože opatrně odlomit, u jiných odřezat nožem. Je třeba, aby před novým zasazením rány dokonale zaschly. Ošetření fungicidem lze doporučit, použití stimulátorů tvorby kořenů není nutné,na stinném místě při teplotě kolem 20° C, rostliny zasazené do perlitu brzy koření. Pokud teplota neklesá pod tuto hranici, lze odebírat odnože po celý rok. Jak však získat odnože právě z těch nejcennějších, solitérně rostoucích druhů? Někteří pěstitelé popisují možnost narušení vegetačního vrcholu nebo rozřezání růžice na několik kusů s částí kořenů. My takto postupujeme jen při množení vzácně se objevujících kristát. Postup si vyžaduje nejen ostrý nástroj, ale i tvrdou povahu a tak doporučujeme spíše množení z listů stejným způsobem, jak to pěstitelé sukulentů běžně praktikují např. u rodů Echeveria, Adromischus, Sedum, aj. Metoda je osvědčená u mnoha převážně tvrdolistých druhů, např. u H. retusa, H. truncata, H. springbokvlakensis, H. bruynsii, H. mirabilis , H. pygmea, H. bayerii a dalších.

Vyzrálé listy odebíráme nejlépe při přesazování ze zdravých rostlin v růstu. Protože adventivní pupeny jsou na samém konci listu, snažíme se celý list vždy oddělit pohyby do stran a dolů, což si vyžaduje trochu cviku. Zakořenit lze i list ulomený či uřezaný nad spojením se stonkem, ten však nové rostliny zpravidla nevytvoří. Kalus se objevuje na odlomených listech již po několika týdnech umístění na suchém stinném stanovišti. Poté je můžeme zasadit nebo položit přes hranu květináče s perlitem, který udržujeme mírně vlhký. Použít se dá i běžný substrát pro dospělé rostliny. Tvorbě kořenů a mladých rostlin prospívá vyšší vzdušná vlhkost, teplota kolem 22 stupňů C a spodní teplo. Kořeny se vytváří obvykle za 4 – 5 týdnů, nové rostliny podle druhu během 2 – 6 měsíců, někdy i dříve než kořeny.

Některé druhy lze rozmnožovat také stolony, které často prorůstají drenážními otvory květináčů nebo kolem matečních rostlin a derou se na světlo, aby postupně získaly chlorofyl. Toto je možné pozorovat např. u druhů H. venosa, H. ubomboensis, H. limifolia aj. S oddělenými stolony zacházíme jako s odnožemi, obvykle již mají vlastní kořenový systém. Výjimečně lze pozorovat vytváření odnoží na květních stvolech /u komplexu H. retusa, H. coarctata, H. venosa/. Bylo vyzkoušeno množení pomocí tkáňových kultur, pro běžnou pěstitelskou praxi zatím nemá význam, perspektivně lze doufat v rozmnožení vzácných a v přírodě ohrožených druhů či kultivarů.

Summary:
All about plant from genus Haworthia - part 3.

Fotografie 2
(foto R.Matulová):
Druhy s častými odnožemi (Species with many shoots)
1. Haworthia venosa ssp.tesselata
3. Haworthia limifolia
4. Haworthia limifolia v.ubomboensis

Odnože na květním stvolu (Shoots at peduncle)
2. Haworthia reinwardtii v.chalumnensis
Obrazek


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář