ZEL(e)NÉ LISTY

Sukulenty – voskovci

Fotografie 1:

1. Aeonium aureum

2. Echeveria cante

3. Echeveria crenulata

4. Echeveria laui

5. Echeveria oreophila

6. Echeveria peruviana

....................................

Pokud byste chtěli sukulenty seskupit do skupin podle společných znaků, jedním z nich je nějaký typický vzhled. Protentokrát jsem si vybrala zvláštní druh povrchu sukulentních listů nebo těl. Latinsky se nazývá glaucus, anglicky glaucous, přesný český termín neznám, dalo by se to řící slovy sivý, modrozelený, voskový, ojíněný, nebo nejlépe všemi dohromady, protože každý jednotlivě je zavádějící. Tímto zvláštním povlakem se rostliny chrání před přílišným slunečním zářením. Má to jediný kaz, tento povrch se může mechanicky setřít a mám dojem, že už nejde obnovit. Pokud tedy takto krásně „ojíněnou“ rostlinu uvidíte na výstavě nebo u někoho ve sbírce, rozhodně netestujte tento povrch hmatem, protože jinak majitele příliš nepotěšíte, spíš pěkně naštvete. Oříškem je i přenos a převoz podobných rostlin, protože ať děláte, co děláte, nikdy to taková kytka nepřežije bez úhony. Na starých částech těla to zas až tolik nebolí, listy odumřou a nahradí je mladé, neposkvrněné, těla jsou dole stejně většinou alespoň trochu umazaná od substrátu, takže nějaká skvrnka navíc se snadno ztratí, ale umatlané nové listy a vrcholy rostlin jsou hlavně pro estéty docela k naštvání. Přistupme tedy k letmé návštěvě naší sbírky a pokud vás to jen trošku zajímá, podívejme se tedy, kolik krasavic a krasavců se pyšní tímto zvláštním typem povrchu.

Nemůžu začít asi žádným jiným rodem, než je Echeveria. Zde u nás najdete nejvíc nádherně bělavě zářících rostlinek, na které vám chtě nechtě okamžitě padne oko, když vstoupíte do skleníku. E.subrigida, E.peacockii, E.simulans – o těch jste už četli na stránkách ZL, z těch ostatních jsou to asi nejbělejší E.cante a E.laui, dále pak E.crenulata, E.elegans, E.halbingeri, E.strictiflora, jihoamerické E.oreophila, E.peruviana a velice podivná E.spec. z Ekvádoru. V bělosti listů mohou s echeveriemi směle soupeřit rostliny rodu Dudleya, u nás jich však mnoho není, snad jen D.attenuata v.orcutii. Z příbuzného, u nás rovněž nepočetného rodu Pachyphytum je to třeba P.glutinicaule a z rodu Graptopetalum určitě krásné drobné G.saxifragoides. Z čeledi Crassulaceae ještě scházejí rody Sedum, kde byste ojíněné listy mohli najít třeba u S.palmeri a na vrcholech stonků i u S.potosinum, rod Aeonium, do kterého spadly zástupci dřívějšího rodu Greenovia, za všechny třeba Aeonium aureum, dále rod Crassula, kde má voskový povrch listů C.corallina a třeba C.nudicaulis v.platyphylla. Abych nezapomněla, z našich nepočetných rostlin rodu Kalanchoe má ojíněné mladé listy třeba K.humilis a všechny listy vzrostlá K.thyrsiflora, v rodu Cotyledon klasický C.orbicularis a další jeho variety, v rodu Adromischus například takový A.leucophyllus. Vynechala jsem několik dalších rodů, protože už se mi nechce dále vzpomínat, co všechno z krasulovitých rostlin s ojíněnými listy se dá ještě u nás objevit (vždy si vzpomenu na další, když už mám dopsáno).

Přikročme raději k dalším čeledím a rodům. Čeleď Asteraceae je také bohatá na rostliny s „ojíněnými“ listy, v rodu Senecio mají stíratelné listy třeba druhy S.crassulifolius, S.fulgens, S.sempervivus v.grantii, S.aizoon, v rodu Othonna najdete ojíněné listy třeba u E.euphorbioides, E.hallii, E.lepidocaulis a E.intermedia. V rodu Aloaceae by se rovněž dalo zahlédnout několik zástupců s voskovým povrchem listů, hlavně mezi rostlinami z Madagaskaru – A.isaloensis a A.imalotensis. I mezi cibulkami je jeden krásný druh s názvem sivá – Ledebouria glauca, kterou jsme získali na naší nedávné zahraniční cestě. Čeleď Agavaceae má také řadu druhů s listy se sivým povrchem, zde za všechny třeba Dasylirion serratifolium.

Málem bych zapomněla na čeleď Cactaceae. Zkušení kaktusáři by asi dokázali vyjmenovat řadu druhů s voskovým povrchem, když zalovím mezi našimi rostlinami, napadá mě jen třeba Acanthocalycium glaucum, nebo třeba beztrnné kytky rodu Lophophora.

Řada voskovců je u konce, pokud jsem některé druhy vynechala, už s tím nic dělat nebudu, protože dost bylo vosku. Co kdybychom někdy příště přešli třeba na skvrny, skvrnky, cákance a tečky? Voskovci jsou u konce, ať žijí maskáčovci (tento termín jsem si s dovolením zapůjčila u Jirky)…R.

Summary:

Article about plant with waxy cover of leaves and stems from our collection.

Fotografie 2:

1. Echeveria strictiflora

2. Echeveria sp., Ecuador

3. Kalanchoe thyrsiflora

4. Sedum palmeri, Mexico, Salitrera

5. Sedum potosinum

6. Graptopetalum saxifragoides

Fotografie 3:

1. Dudleya attenuata v.orcutii

2. Senecio crassulifolius

3. Senecio fulgens

4. Senecio sempervivus v.grantii

5. Senecio aizoon

6. Aloe imalotensis

Fotografie 4:

1. Cotyledon orbicularis

2. Cotyledon orbicularis v.oblongata

3. Crassula nudicaulis v.platyphylla

4. Dasylirion serratifolium

5. Acanthocalycium glaucum

6. Lophophora fricii