Sukulenty - vaťáci
Sukulenty – vaťáci
Myslím si, že vy, kteří patříte zhruba 
mezi mé vrstevníky (pochopitelně i starší) a zažili jste předrevoluční časy, dobře znáte termíny, původně označující druh jednotného oblečení chudších vrstev a které časem nabyly zevšeobecňujícího významu. Myslím tím třeba důchodky (filcové zimní boty, které nejdříve nosili lidé důchodového věku a vzápětí se staly módou i mezi mladou generací), rádiovku (jinak řečeno baret, spolu s bandaskou symbol údernické pracující třídy) a hlavně 
vaťák („elegantní“ pracovní prošívaný kabátek s vnitřní vrstvou vatelínu). Právě termín „vaťáci“ se asi nejlíp hodí k označení další skupiny rostlin naší sbírky a jistě vás napadne proč. Povrch některých částí těchto rostlin pokrývá větší či menší vrstva vaty. Při pohledu zblízka zjistíme, že jsou to povětšinou bílé někdy i pokroucené chlupy, hustě nahloučené přes sebe. Když jsem se probírala sbírkou, neobjevila jsem
jich tolik, jako vlasatců a chlupatců, ale přeci jen se nějaké našly. Nuže, podívejme se na ně zblízka.
Asi největší skupinou vaťáků najdete mezi kaktusy, za všechny vyberu dva náhodné kousky z naší sbírky, na kterých je vata nejzřetelnější: jsou to hlavně některé kaktusy rodu Mammillaria a Turbinicarpus. .
Dostaneme se i mezi sukulenty, nejdříve třeba mezi senecia, kde už asi znáte na ZL uvedené 
Senecio scaposus v.addoensis a hlavně Senecio haworthii. Hlavně to druhé je svou zářivě bílou vatou pověstné. Další „vaťák“ se prozradí už svým jménem – je to Jirkova Cyphostemma lanigera, již také uvedená na stránkách sukulentního werbáře ZL. Zvlášť 
mladé stonky a listy jsou úplně zachumlané do vaty. Nebýt lepkavých „výpotků“, jen jen si ji pohladit.
Postupme dále, třeba mezi zvětšující se skupinu rostlin rodu Othonna. Právě vatu u nich najdete docela často, hlavně na vrchních 
částech stonků. Z této vaty pak vyrůstají různorodé sezónní listy, většinou masité a mírně ojíněné. V okamžiku spokojenosti rostliny se může objevit i květenství. Na obrázku vidíte O.retrorsa a O.cyclophylla. Další vatu najdete na listech nedávno na ZL uvedené Begonia venosa. Je sice nizoučká, ale spolehlivě kryje povrch nápadných listů.
Vaťáka jako vystřiženého najdete i mezi hlízovinami, takové Eriospermum dregei je velmi nápadné svým podivným keříčkovitým listem s vatovým povrchem. Jak to psal
Jirka v článku o E.paradoxum, skutečně to připomíná nějakou velice zvláštní plíseň z jiné planety J.
A jsme mezi mými oblíbenci – rostlinami rodu Anacampseros a Avonia. Tady se příroda opravdu vyřádila a nadělila vlasů, chlupů, vaty a jiných výrůstků požehnaně. Mezi anakampserosy jednoznačně vede Anacampseros retusa f.lanuginosa. Vata vynikne hlavně v době, kdy při zálivce šetříme vodou, v takovém 
okamžiku se sukulentní listy na krátkém stonku úplně ztrácí pod hustými bílými chomáči. Když jsem první rostlinu této formy zahlédla poprvé na brněnské výstavě, byla jsem dokonale ztracena. U avonií najdeme vatu hlavně mezi šupinami druhu Avonia ruschii, což se projeví hlavně při pohledu zblízka.
Jako bonbónek přidám ještě vatou obalené listy mně neznámé rostliny, která vyklíčila ze semínka, které jsem našla v sáčku
se semeny jedné argentinské portulaky. Dokud nevykvete, nepůjde určit, ale i takhle je pěkná.
Kdo z vás mohl či musel někdy vaťák nosit, dobře ví, jak je tento kus oděvu praktický a hlavně teplý. Sporná je jeho estetická hodnota, s tou však všichni vaťáci v naší sbírce naprosto nemají problém J…. R.
Fotografie:
1. Mammillaria bocasana
2. Turbinicarpus viereckii
3. Senecio haworthii
4. Cyphostemma lanigerum
5. Begonia venosa
6. Othonna cyclophylla
7. Othonna retrorsa
8. Eriospermum dregei
9. Anacampseros retusa f. lanuginosa
10. Avonia ruschii
11. Záhadná rostlina z Argentiny
