První slavný výsev
První „slavný“ výsev.
Upozorňuji, že je to můj názor, ale myslím si, že člověk by neměl žít jen a jen svou minulostí, měl by z ní jen čerpat pro život a konání v současnosti. Proč tak složitý začátek? Občas si vzpomenu na svůj úplně první výsev.
Spousta z nás došla ve svých sběratelských začátcích do okamžiku, kdy nás přestalo uspokojovat pouhé nakupování nových rostlin. Některé rostliny prostě v „hotovém“ stavu neseženete nebo nezaplatíte, a tak stanete před rozhodnutím, že onu rostlinu vysejete z dostupných semen. I já jsem ve svém zelenáčském období došla k tomuto rozhodnutí. Začínala jsem bezhlavým nakupováním kaktusů a sukulentů. Tehdy jsem neznala ostatní sběratele, takže jsem byla odkázaná na nabídku květinářství po městě. Ta se brzy vyčerpala a nastal onen okamžik, o kterém jsem psala výše. Z jakéhosi katalogu jsem objednala semínka velkokvětých mamilárií s vidinou doplnění a vyzdobení stádečka „obyčejných“ kaktusových kolegyň v mém vlastnictví. Než zásilka semen došla, pečlivě jsem nastudovala o výsevech vše, co se v pro mě dostupné literatuře psalo. Trochu mě mátlo, že každý autor psal trochu něco jiného, takže jsem se snažila informace nějak zprůměrovat. Připravila jsem chemikálie, krabičky od nanukových dortů a pečlivě namíchala a propařila výsevový substrát. Pak došla očekávaná semínka a já třesoucími se prsty probírala jeden pytlíček za druhým a pod názvy na nich si v duchu představovala krásně rozkvetlé vzácné velkokvěté mamilárie z perokreseb kaktusového slovníku pana Haageho.
Asi bych měla předeslat, že jsem svou sukulentářskou vášeň prováděla v stísněných podmínkách panelového bytu. Do pečlivě vymytých krabiček od nanukových dortů (dodnes tvrdím, že to je geniální vynález, zvláště při jejich supermarketových cenách) jsem zarovnala ještě pečlivěji propařený substrát a ten rozdělila jmenovkami s názvy rostlin na jednotlivá políčka. Proč něco dělat jednoduše, když to jde složitě? Semínka jsem dle návodů vykoupala v roztoku hypermanganu a po oschnutí pinzetou vyrovnala do příslušných „chlívečků“. Po dlouhé úvaze, kam v bytě krabičky umístit, jsem se rozhodla pro místo na topení (!) kvůli teplu a stínu. Naštěstí pro mě to topení zas tak nehřálo, takže jsem při své prostotě semínka hned neuvařila. Pak jsem se několikrát za den chodila dívat, zda už to neklíčí. Nedovedete si představit mou radost z prvního vyklíčeného semenáčku. Trochu mě mátlo, že každý druh nakonec vyklíčil v jinou dobu, takže jsem nevěděla, kdy mám (jak radily knihy) začít výsevy větrat. Bylo to jako nejnapínavější detektivka, dívala jsem se ráno, po příchodu z práce, večer, před spaním, až došlo k onomu památnému incidentu, který vidím i dnes jako živý.
Určitě se vám už také stalo, že v určitém okamžiku slyšíte jakoby vnitřní hlas: Nedělej to, nedělej to. Radím vždy chytré podvědomí poslechnout, pak nedopadnete jako já tehdy. Snad posté jsem sáhla pro krabičku se semenáčky a pečlivě prohlédla z části již vytrněné rostlinky, zda se někde neobjevuje podle chytrých knížek obávaná plíseň. Vše bylo v pořádku, a tak jsem vracela spodek krabičky zpátky na topení. A přišlo to, co přijít muselo. Zavadila jsem krabičkou o žebro topení, načež se krabička vymrštila a mírným obloučkem směřovala k podlaze. Já jsem se jako v grotesce snažila zachránit, co se dá, takže jsem se pohotovým hmatem pokusila krabičku zachytit ještě v letu. To se mi úplně nepodařilo, krabička se po dopadu na mojí dlaň znovu mírně vymrštila a já viděla, jak se ve vteřině úhledně oddělená políčka s rostlinkami poslušně podle středové dělící osy nekompromisně přiklapla na sebe a navždy tak pohřbila mnou pečlivě opečovávané semenáčky. Jediné štěstí v takovém okamžiku je, že člověk může nadávat jen sám sobě. Už to nebudu protahovat, semenáčky se nenávratně pomíchaly a ve stádiu prvních trnů zaručeně nepoznáte, který je který. Zvlášť, když jako já šikulka nasejete druhy jednoho rodu do stejné misky.
Jaké si z toho vzít ponaučení? Sejte
každý druh zvlášť, je to dobré už jenom kvůli větrání naklíčených rostlinek. Ne všechno z knížek musíte dodržovat, najděte si vlastní styl a postup výsevů. Péči o vyklíčené semenáčky nepřehánějte, nechte také něco na matičce přírodě. Někdy míň znamená víc. Návody na výsevy přizpůsobte svým podmínkám. A hlavně: chytré rady zkušenějších pěstitelů (tedy dnes snad i moje) nepodceňujte, ale i nepřeceňujte J. R.
Fotografie: Jedna z tehdy vysetých rostlin - Mammillaria guelzowiana
Summary:
An article about difficulties of the first seeding alias books aren’t always right.
Photography: One of seeded plants back then.
Zpět na úvodní stránku (Home) www.zelenelisty.estranky.cz
