Tak už jdeme do finále - plody a semena
Tak už jdeme do finále – plody a semena
Fotografie:
1. Tobolka Lithops pseudotruncatela
2. Oříšky Plectranthus ernstii
3. Obilky (?) Pelargonium aridum
4. Lusk Rhytidocaulon macrolobum
5. Nažky Welwitschia mirabilis
.................................................................
Pokud delší dobu pěstujete rostliny, určitě se vám na některých čas od času podařilo objevit nějaké plody se semeny. Podívejme se blíže na tyto rostlinné orgány, sloužící k zdravému a spolehlivému rozmnožení našich miláčků. Z hodin biologie asi víte, že hlavně přirozeným výběrem z početného potomstva vznikají nejzdravější a nejživotaschopnější jedinci, zaručující zachování konkrétního druhu. Už poněkolikáté otevíráme knihu Zahradnická botanika autorů Burka – Horynová a zkusíme co nejjednodušeji poodhalit tajemství generativního rozmnožování rostlin.
Dojde- li k oplození vajíčka v semeníku zralým pylovým zrnkem, přemění se v semeno a obaly vaječné v osemení. Celý pestík (složený ze semeníku, čnělky a blizny) se často i s dalšími částmi květu mění v plod, ze stěn semeníku vzniká často i třívrstvé oplodí různého typu. Plody rozeznáváme dužnaté a suché.
Plody dužnaté:
Peckovice – má zvenku blanité oplodí, dále dužnaté oplodí a vnitřní tvrdé (pecka). V pecce je vlastní semeno s osemením (jádro) (např.třešeň, vlašský ořech)
Bobule – má zvenku blanité oplodí, pod ním šťavnatou dužninu s jedním či několika semeny (např. rybíz, hroznové víno a mezi sukulenty podobně i plody rodu Cyphostemma)
Malvice – vznikne zdužnatěním češule a lůžka, semena jsou v jádřinci (ten vzniká ze semeníku) (např.jablko)
Plody suché se dělí na nepukavé, pukavé a poltivé
Nepukavé plody jsou jednosemenné:
Nažka – tenké oplodí nesrůstá s osemením
Obilka – oplodí srůstá s osemením
Oříšek – ve zdřevnatělém oplodí je volné semeno
Pukavé plody jsou vícesemenné, zralá semena z nich vypadávají:
Lusk – je plodem jednoplodolistým, puká na hřbetní i břišní straně ve dvě chlopně (hrách a z oblasti sukulentů např. Pachypodium, Stapelia)
Šešule – vzniká ze dvou plodolistů a puká dvěma chlopněmi, mezi nimiž je blanitá přepážka se semeny (řepka)
Měchýřek – je jednoplodolistý a puká skulinou na břišní straně (orlíček)
Tobolka – tvoří ji dva či více plodolistů, otvírá se skulinami, chlopněmi, zuby či víčkem (tobolky má spousta sukulentních či cibulových druhů – vzpomeňme kosmatce, aloe, havorcie, ornitogala atd.)
Poltivé plody jsou vícedílné, rozpadají se na jednosemenné díly. Jsou to třeba dvojnažka (známý javor), struk (to je příčně zaškrcovaná šešule), tvrdka (= nažka, vzniklá osamocením čtyř jednosemenných pouzder dvouplodolistového semeníku – brr, to už je na mě moc složité)
Pokud se přihodí, že se sejde více plodů (u květů s větším počtem semeníků), vzniká souplodí – třeba známá jahoda (nažka na zdužnatělém lůžku), šípek (nažky v čížce), ostružina (souplodí peckoviček) apod.. Z celého květenství se tvoří plodenství – fík (Ficus), slunečnice, ananas.
Aby se rostliny mohly pohodlně a úspěšně rozšiřovat, „vymyslely si“ nejrůznější triky.
Semena rozšiřovaná větrem – mívají na plodech různé háčky (Uncarina), lepkavý povrch, blanitá křidélka (Welwitschia), chmýří (Pachypodium, Stapelia, Senecio, Othonna apod.).
Některá semena rozšiřují živočichové trusem (Rhipsalis), hromaděním zásob (známé zásobárny různých plodů u veverek), roznášením (mravenci a třeba semena rostliny Cyclamen).
Semena roznášená vodou – u rostlin vodních či u vody rostoucích
Semena rozšiřovaná samovolným vymršťováním u náhle pukajících plodů (většinou působením většího tepla – viz Oxalis, Euphorbia, Jatropha, Dorstenia). Některé tykvovité rostliny shodí plody ze stopek a otvorem po stopce se vystřikuje přetlakem tekutina se semeny (tykvice stříkavá).
Zajímavostí jsou plody kakostovitých (Pelargonium, Monsonia), které jsou ochmýřené a po odlétnutí od mateční rostliny se samy po namočení do země zavrtávají stáčejícími se osinami.
K rozšiřování semen přispívá i člověk, úmyslně u rostlin kulturních a neúmyslně u plevelů či dalších invazivních rostlin.
Tak vidíte, zase jsme skončili u výsevů. Pravdou je, že i
přes prostudování tohoto taháku si u některých našich rostlin nejsem jistá, z
čeho vlastně ve finále semena sklízíme. Raději to ponechám botanicky
vzdělanějším lidem. Abychom si však mohli zkompletovat obrázek o našich
rostlinách, příště se ještě vrátíme ke stonkům a listům. R.
