ZEL(e)NÉ LISTY

Report z potlachu aneb byla to taková pěkná tečka

…byla to taková pěkná tečka za těmi letošními prázdninami. Tak nějak bych tu akci v krátkosti shrnul, ale na to asi vy čtenáři, zčásti účastníci a zčásti neúčastníci našeho plzeňského sukulentářského potlachu, nečekáte. Nějaké ty pikantnosti ze zákulisí, jak se přednášelo, tlachalo, prodávalo, měnilo a kupovalo, komu to slušelo, kdo vedl chytré řeči, kdo omládnul, přibral a podobný sukulentářský bulvár. No nebojte - dočkáte se, jenom musím chytnout tu pravou reportérskou slinu.

Letos jsem na to šel takzvaně lišácky – prostě jsem se dopředu netěšil a čekal jsem, že se celá organizace potlachu zhroutí. Nebylo to ve smyslu sabotáže, dokonce jsem snažil Radce pomáhat, co jsem stíhal. Největší úspěch zaznamenala moje hrozba zrušení akce, kdy se během dvou dní přihlásila většina účastníků a pak jsem to jen doladil asi 20 maily směrem k plzeňským sukulentářům. Tam byla odezva asi třetinová a tak nakonec se účastníkoměr zastavil na čísle 31 plus my dva organizátoři. Teoretickou i praktickou organizaci celé akce letos odtáhla Radka a i když to v podstatě nechápu, zvládla vše na jedničku. Jestli se štěstím, nebo náhodou nebo v důsledku svého vrozeného leč utajeného organizačního talentu – je nakonec buřt. Všechno klapalo, všechno se povedlo a hlavně pořád byla přesně tam, kde měla být. Pro mě osobně vrcholný zážitek (navíc jí to vzdor nenápadnému oblečení a účesu fakt slušelo, neb nedávno lehce pohubla (ale to je jen bulvár…)).

Začalo se s mírným zpožděním. Po kratinkém přívítání námi dvěma se ujal slova i promítání Honza Gratias a proslovil nádhernou přednášku s tajemným názvem Inventura kaudiciformních sukulentů v našich sbírkách. Účastníky potlachu po krátkém teoretickém úvodu počastoval ukázkami z českých a slovenských sbírek s větším zastoupením kaudexů (včetně té svojí), kdy jsme žasli, jak krásné kolekce i jednotlivé výstavní sukulenty jsou nejen ve známých ale i v dosud utajených a neznámých sbírkách. V druhé polovině své přednášky se JGR zaměřil na několik extrémně typických kaudexních rostlin, které představil v různých podobách, v různém věku i tvaru. I když lehce ochraptělým hlasem, přesto s typicky učitelským nadšením udělal radost jak čistým kaudexářům (ke kterým se sám stále hrdě hlásí), tak i všem ostatním přítomným sukulentářům. Byli jsme všichni pozornými Honzovými žáky a děkujeme našemu učiteli za další zajímavou přednášku. Jak jsme v úvodu účastníky potlachu vyzvali, byla Honzova (skvěle připravená!) prezentace několikráte přerušena konkrétními dotazy, připomínkami či minidiskuzemi.

Následoval dlouhý uznalý potlesk všech posluchačů (standing ovation se ještě mezi sukulentáři nevžil), který byl ukončen poděkováním naší dvojice, kdy jsme předali JGR jako odměnu za jeho přednášku vlastnoručně vyrobenou pamětní plaketu. Shodou okolností jsme o letošních prázdninách navštívili Roudnici nad Labem, kde jsme provedli návštěvu v Honzově sbírce. Proto jsme se opovážili vyrobit oceňovací plaketu „Tuto sbírku doporučují Zel(e)né listy“ a předat ji veřejně Honzovi jako uznání jeho významu ( stejně jako i jeho dobrému smyslu pro humor!).

Po krátké přestávce věnované všem důležitým fyziologickým funkcím (kouření a spol.), následoval snad nejdojemnější okamžik našeho potlachu. Tím, že kromě SPS byly spolupořadatelem akce i Zel(e)né listy, využili jsme příležitosti a konstelace přítomnosti dekorované osobnosti, a předali jsme další pamětní plaketu Otovi Melicharovi. Pozorné čtenáře ZL to jistě nepřekvapí (dokonce jsme to v jednom proti-komentáři veřejně avizovali), že nejaktivnějším komentátorem našich stránek je právě Ota. Proto zcela zaslouženě (i když lehce překvapeně) převzal další plaketu – tentokrát s popisem „Komentátor Zel(e)ných listů 2013“. Obdarovaný slíbil, že bude bojovat o získání tohoto titulu i v příštím roce ze všech sil.

Po oboustranném zamáčknutí slz následoval zlatý hřebík letošní akce – přednáška Kuby Jilemického na téma Gastérie – vše, co jste o nich chtěli vědět. Gastérie každý vlastně zná, ale upřímně - mnoho o nich neví. Literatury i odborníků je jako šafránu, botanicky ověřeného materiálu je také pomálu a že by někdy někde někdo dokonce pronesl specializovanou přednášku o gastériích…….o tom jsem opravdu nikdy neslyšel. Ernst van Jaarsveld by to jistě dokázal, avšak bohužel v Evropě (včetně naší republiky) v podstatě ještě nepřednášel, tak se tohoto tématu velmi zodpovědně ujal Kuba. Byla to vrcholně odborná záležitost pro sukulentáře políbené vznešeně nenápadnými rostlinami z čeledi Aloaceae. Měl jsem čelist spuštěnou „na půl žerdi“ z pečlivé připravené kanonády jednotlivých druhů, vzorně zařazené do sekcí podle květů, včetně zmapovaných lokalit (vzorně fotodokumentovaných makro- i mikro-fotkami). Za sebe volám „bravo Kubo, tohle by jsi měl dotáhnout do konce a celé to jednou sepsat!“. I Kuba Jilemický obdržel (jakožto mnohokráte prověřená superkvalitní sbírka) naše zelenolistové „Doporučení Zelných listů“.

Oběd v místní restauraci ve statku Lüftnerka byl klasicky hotovkářský, někdy lepší, někdy horší, přesto osvěžující a hlavně rychlý. Všichni totiž spěchali na malou závěrečnou burzičku, i když asi ty nejdůležitější kytkové obchody proběhly nenápadně a průběžně v zákulisí akce. Bedničky s připravenými kytkami totiž ležely od začátku akce připraveny se svým obsahem na zemi a nedočkavci (event. závisláci) jej již dopředu pečlivě rekognoskovali. Tím byly asi největší špeky rozebrány již před samotnou burzou, přesto se nakonec dostalo na všechny labužníky. My s Radkou jsme za „naši firmu ZL“ (dle slibu) dávali „do placu“ směsici semenáčků, odnoží i řízkovanců. Posuďte – od orchidejí rodu Oeceoclades, přes slíbené Seyrigia multiflora, Euphorbia guiengola, po odnože z raritních lokalitních ledebourií doplněné dalšími (malopočtovými) kousky. V podstatě velmi podobně to vypadalo i v ostatních prodejních kolekcích. Unikáty doplněné špeky a raritami. Navíc samé pohlednosti a vzácnosti k tomu. Uznejte – ještě po půl hodině po začátku burzy jsem objevil (a koupil) u jednoho prodejce Aloe castilloniae. Jedním dárečkem jsem doplnil počet cibulovin rodu Phaedranassa na čtyři! Myslím, že není co dodávat……uvidíme, jak se letos ukáže slavná Chrudim.

Co říct na závěr?……..byla to taková pěkná tečka za těmi letošními prázdninami. J.